Filip Renč, jehož otec byl režisér a matka zpívala v karlínském divadle, se již jako dítě dostal k prvním filmovým rolím. Ve čtyřech letech se objevil v některých dílech seriálu o panu Tau, následovaly mimo jiné filmy Jakub, Nechci nic slyšet či Julek. Nevystudoval ale herectví, nýbrž dokumentární tvorbu na pražské FAMU. Již během studií na sebe upozornil například dokumenty Zapadákov a Srdíčko, za něž získal ceny na festivalu světových filmových škol v Mnichově v letech 1987 a 1988.

V 90. letech se věnoval hodně reklamě a videoklipům, z té doby ale pochází i jeho thriller Válka barev či hraný dokument Polojasno, jenž rekonstruuje události bezprostředně po pádu totalitního režimu v Československu. V roce 2001 zazářil retromuzikálem Rebelové, který získal řadu cen, včetně dvou Českých lvů (za zvuk a kostýmy). Za rok 2008 si tři České lvy za Renčův poslední celovečerní film Hlídač č. 47 odnesli dva herečtí protagonisté Karel Roden a Vladimír Dlouhý a střihač Jan Mattlach. Divácky velmi úspěšný byl jeho film podle Vieweghovy knihy Román pro ženy z roku 2004.

Ani herectví ale Renč nepověsil na hřebík, objevil se například v několika roličkách ve filmech svého bývalého spolužáka Jana Svěráka Jízda, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve, hrál také v pohádkách Nesmrtelná teta či Kouzla králů.

Více informací o Filipu Renčovi včetně fotografií naleznete v jeho profilu na www.osobnosti.cz