Kmotr je nesmrtelná legenda. Kniha od Maria Puza právem patří mezi největší bestsellery dvacátého století, Coppolova filmová trilogie se zase hrdě řadí do zlatého fondu filmové tvorby. Její první část z roku 1972 je dle prestižní databáze IMDB dokonce nejlepším snímkem všech dob – společně s Vykoupením z věznice Shawshank.
Studio Paramount nechtělo padesátileté výročí svého největšího majstrštyku jen tak přejít a rozhodlo se významný milník pompézně oslavit. Zapomeňte ovšem na zveřejnění vystřižených scén či běžné vzpomínkové setkání s herci. Když oslava, tak pořádná. K padesátým narozeninám tak filmový Kmotr dostal zbrusu nový desetidílný seriál.
V tuto chvíli musí nejeden čtenář pozvednout obočí. Deset epizod o tom, jak se točí film? To bude buď něco pro vyložené fajnšmekry či znalce filmového zákulisí, nebo v horším případě nudná pitomost. Nic z toho ale neplatí. V Paramountu vznikl seriál, který zhltnete za jediný víkend. A nebudete litovat jediné vteřiny.
Hlavním hrdinou celé série je Albert S.Ruddy, začínající programátor, který se shodou náhod dostane do nevyzpytatelného světa televizní zábavy. Jako slepý k houslím se dostane k produkování úspěšného sitcomu a s drzostí sobě vlastní pak získá místo i ve slavných filmových studií Paramount.
Tam dostane za úkol vyprodukovat hit, jenž skomírající firmě vrátí zašlý lesk. Kasovní trhák. Ruddy si k adaptaci vybere Kmotra od Maria Puza, populární román o newyorském podsvětí. Než se ale látka o rodině Corleone dostane na stříbrné plátno, bude muset překonat nejednu potíž i složitou situaci.
Tak například Joeovi Colombovi, zakladateli ligy na obranu práv Italoameričanů, se Puzova kniha dvakrát nepozdává. A už vůbec nechce, aby podle ní vznikl film. Vedení Paramountu chce zase do stěžejní role Michaela nějakého bouráka typu Jacka Nicholsona a rozhodně se nesmíří s tím, aby ho hrál nějaký neznámý nýmand jménem Al Pacino. A režisér Coppola se v žádném případě neobejde bez filmování na Sicílii, jinak se na celý projekt vykašle.
Z na první pohled banální zápletky o výrobě hollywoodského filmu se tak stává sled vážných, úsměvných i zcela bizarních událostí, které Ruddymu dennodenně tvoří vrásky na čele i rozvracejí manželství. On je přes všechna úskalí pevně odhodlán svůj životní projekt dotáhnout do úspěšného konce.
The Offer je seriálem na motivy skutečnosti – producent Ruddy, zde v podání sympatického Milese Tellera, byl opravdovým producentem Kmotra. Na obrazovce tak spatříme nejen skutečné ředitele či producenty Paramountu, ale i herce, které se ve filmu objevili. Zde šli tvůrci do pořádného rizika – zatímco skutečný hlas a projev kravaťáků z produkce zná jen pár insiderů, gesta a výraz Ala Pacina či Marlona Branda si pamatujeme všichni.
Anthony Ippolito i Justin Chambers se ale nelehké mise zhostili se ctí. Zejména první jmenovaný pak zaslouží velkou pochvalu. V „Offeru“ je nám jeho prostřednictvím představen přesně takový Pacino, jakého si z raných sedmdesátkových snímků pamatujeme. Okouzlující, lehce nejistý, s pronikavým pohledem a specifickým přízvukem.
Chambersův vstup na scénu v úloze božského Branda je možná lehce rozpačitý. Když si ale vycpe čelist mandarinkami a začne huhlat proslulé „Bonasera, Bonasera“, ikonický miláček žen je rázem tady. Dobrou práci odvádí i Dan Fogler v roli Francise Forda Coppoly.
Herec známý z Walking Dead či Fantastických zvířat se na legendárního režiséra hodí typologicky i vzhledově, malý problém je ale v tom, jak jeho roli scénář prezentuje. Respektovaný režisér je tu takový roztomilý méďa, který je až groteskně uzavřen do svého uměleckého světa a umíněně odmítá akceptovat jakákoliv produkční omezení. Fogler roli zvládá s grácií, jen je otázkou, zda má být rozporuplný intelektuál jako Coppola vlastně legrační postavou.
To je ale jen drobná vada na téměř dokonalém díle. O moc více výhrad totiž k The Offer mít nelze. Jistě, je třeba akceptovat přístup, který autoři při tvorbě zvolili. Seriál byl natočen coby oslava padesátiletého výročí Kmotra a že jde především o poctu, z něj čiší na každém rohu. Producent Ruddy je odvážný sympaťák, který se pro svůj film rozkrájí a neváhá riskovat vlastní život. Výkonný ředitel Paramountu pak zase fanfarónský frajer, jehož geniální rozhodnutí firmě vydělávají stamiliony.
Je to vlastně pohádka o tom, jak skvělí lidé ve skvělém studiu natočili skvělý film. Pokud ale tuto predispozici přijmete, dostanete královský zážitek. Autorům se povedlo výtečně vystihnout atmosféru sedmdesátkové Ameriky. Výprava, kostýmy, kamera, to vše hraje ve prospěch celkového vyznění, které opravdu působí jako biják natočený před půl stoletím. Pokud máte rádi atmosféru a vizuál Tarantinova Tenkrát v Hollywoodu, tady budete chrochtat blahem.
Pro milovníky původního Puzova a Coppolova díla jde o jasnou povinnost, tuhle desetidílnou sérii by ale měli vyzkoušet i ti, co s Kmotrem zatím neměli co do činění. Byť je otázkou, zda pro větší prožitek není lepší nejprve zhlédnout původní film. Tak či tak, Paramountu se po padesáti letech opět podařilo obecenstvu předložit nabídku, kterou nelze odmítnout.
