Spider-Man není jen Peter Parker, což ví každý fanda komiksů, ale možná ne každý fanda filmů. I když pár let zpátky se i tohle změnilo, protože vedle Parkera, jehož v současnosti hraje Tom Holland, se na plátnech představil i jeho mladší pavoučí kolega Miles Morales. A aby si nelezli moc do zelí, tak se zabydlel v animáku Spider-Man: Paralelní světy. Filmu, který ukázal, že animovaná podoba je pro superhrdiny možná o dost vhodnější než ta hraná. Paralelní světy byly audiovizuální žranice, jejíž tvůrci se nebáli kombinovat různé styly, skvěle pracovali s hudbou a zvukem a samotnou komiksovou poetiku se jim podařilo na plátně prodat lépe, než to dělají hrané snímky. Bylo to odvážné, originální, divoké a v kinech i úspěšné. A nakonec i Oscarové.

zdroj: Sony Pictures Entertainment

Teď se Miles Morales vrací a už to není ten méně známý Spidey z animáku, protože jeho nové dobrodružství očekávají diváci s velkým nadšením. Jednička si totiž díky svým kvalitám postupně získala davy fandů. A ti by neměli být zklamaní ani teď. I když je to o dost větší divočina než posledně. Zprvu to tak však nevypadá. Miles si žije vlastním životem. Oslavil patnácté narozeniny, přemýšlí, kam po škole, snaží se stíhat studium i boj proti zločinu a občas se trošku pohádá s rodiči, protože ti o jeho superhrdinské bokovce pochopitelně vůbec nic neví. Takový superhrdinský standard. Jenže Miles na něj zůstal sám. Chybí mu jeho staří kámoši, kteří dělají spider-manovskou práci ve svých světech a jako jediní mu alespoň trošku rozumějí. Jenže brzy se s nimi setká, i když ne za okolností, jaké by se mu líbily. Na scéně se totiž objeví zloduch schopný všechny paralelní světy ohrozit a Miles se při boji s ním nejen že potká se starými známými, ale taky zjistí, že existují stovky Spider-Manů, jejichž úkolem je dohlížet na to, aby různé dimenze a alternativní světy fungovaly tak, jak mají. A jsou i díky Moralesovi v ohrožení.

zdroj: Foto: Sony Pictures Entertainment

Stačí pár vteřin, aby měl člověk u druhého animovaného Spider-Mana jasno alespoň v jedné věci. Zase to bude vypadat skvěle. Tvůrci tentokrát ještě víc přitlačili na hru se stylizací a jsou schopní v jedné jediné scéně několikrát přeskočit z jednoho stylu do druhého. Nikdy ovšem nejde o samoúčelné machrování s barvičkami, různorodá pojetí dovedou v ten správný okamžik podpořit velkolepou akční honičku i dialog s rodiči. Prodat smutek, nadšení z akce, vtip i sympatické pavoučí zevlování na střechách. A vždy a za všech okolností pracují pro dobro filmu. Vypadá to krásně, ale především to krásně funguje.

zdroj: Foto: Sony Pictures Entertainment

A i když do kina nejspíš vyrazíte za akcí, je nutné připravit se na to, že druhý animovaný Spider-Man nejlépe funguje v momentech, kdy zpomalí a nechá hrdiny, aby si povídali. Dovede prodat emoce sympatického hrdiny, jenž chce dělat ty správné věci, musí za to však platit komplikovaným vztahem ke svým nejbližším, umí dojmout náznaky první lásky, která tu možná visí ve vzduchu mezi Milesem a jeho pavoučí parťačkou Gwen a dokáže člověka zarazit do sedadla, když se nějaké ty osobní konflikty vyhrotí za únosnou mez. A pak dojde na akci…

zdroj: Foto: Sony Pictures Entertainment

Nechci říkat „bohužel“ nebo něco takového, ale přeci jenom tady bych už nějaké výtky měl. I když možná trošku nečekané. Akční scény, v tomhle případě vlastně spíš honičky, jsou možná až příliš divoké. Děje se tu toho tolik, že to hlava normálního člověka nemůže na první pokus všechno pochytit a pokud se navíc chystáte do kina s tím, že zkusíte lovit odkazy na jiné spider-manovské filmy, seriály a další příběhy, rozhodně se připravte na víc návštěv. Tvůrci vás tu všemi možnými odkazy, vtípky a čestnými roličkami zasypou tak, že nebudete vědět, na co dřív koukat. Na mě osobně toho bylo prostě až moc. Na druhou stranu jako celek Spider-Man: Napříč paralelními vesmíry pořád funguje dost dobře na to, aby vám za tu druhou návštěvu kina stál.

zdroj: Foto: Sony Pictures Entertainment

A možná i třetí. Už jednička (nebo velmi podobný, ale umírněnější romanťárna Entergalactic) naznačila, že tvůrci si jsou vědomi toho, že plavou proti proudu. A že jim to vůbec nevadí a jsou odhodlaní možnosti animovaného filmu a příběhu o superhrdinech zkombinovat tak, aby byl výsledek unikátní podívanou. Tou zůstává i napodruhé. Spider-Man: Napříč paralelními světy je přesně ten typ podívané, který potřebuje člověk vidět, aby mohl u superhrdinských příběhů doufat v lepší zítřky. Po nevýrazných Ant-Manech, Thorech a Black Pantherech byla tahle vzpruha v podobě nekonečného přívalu sebevědomé osobitosti a originality zatraceně nutná. Tak za rok na trojce!