Snad každá velká hororová série z osmdesátých let už stačila umřít, dočkat se remaku, často pak umřít znovu a někdy pak i druhé předělávky. Potkalo to Pátek 13., Freddy Krueger to zabalil, pak se vrátil a nikdo na něj v nové podobě nebyl zvědavý, a Halloween zkusil restartovat Rob Zombie, zklamal a Michael Myers se pak s úspěchem vrátil vloni ve filmu, který měl k tomu původnímu stylově mnohem blíž. Jediný z ikonických likvidátorů, který nikdy nepřišel s novou verzí, byl Chucky z Dětské hry.
Ne proto, že by o něj snad fandové neměli zájem, ale jednoduše se mu podařilo přežít. Z kin se sice přesunul přímo na DVD, a i tak se dočkal sedmi dílů. Jeho původní tvůrce Don Mancini plánuje na příští rok i seriál, přesto si v Hollywoodu řekli, že přišel čas vrátit Chuckyho zpátky do kin. A ideálně tak, aby mohl začít pěkně od začátku. A taky trošku jinak.
Zatímco v původním filmu se do panenky jménem Chucky přesunula duše brutálního zločince, teď jsme v jednadvacátém století a nebezpečnější než zločinci jsou technologie. Těžce pracující Karen tuší, že její syn si dost špatně zvyká v novém bytě. Nemá kamarády, celou dobu sedí doma a je smutný. A tak se mu rozhodne pořídit panenku Buddi, dokonalou hračku, která se chová jako nejlepší kámoš, umí chodit, mluvit, ráda si se svým lidským majitelem hraje a je opravdovým kámošem. Andyho Buddi si začne říkat Chucky a jeho majitel se díky němu opravdu začne cítit lépe. Nikdo však netuší, že Chucky je tak trošku porouchaný, má vypnuté bezpečnostní zajištění a chce se s Andym kamarádit tak moc, že kvůli tomu začnou umírat lidé. Ale kdo by věřil, že v domě vraždí metr vysoká panenka?
Nová Dětská hra je hodně levný film, vlastně jde o béčko, ale popravdě o béčko dost zábavné. Není extra děsivé, na druhou stranu je však nutné přiznat, že to snad tvůrci ani neměli v úmyslu. Dojde tu na pár povedených lekaček, bohužel nějaká pečlivě a pomalu budovaná atmosféra tu není, místo ní se sází spíš na takové to hororové dobrodružství, které bylo populární v osmdesátých letech. Nová Dětská hra má poměrně hodně blízko ke klasikám jako Critters či Gremlins, respektive k novějšímu Útoku na věžák. Navíc je tu i jasně viditelná inspirace seriálem Stranger Things.
Po plátně se obvykle prohánějí hrdinové na prahu dětství a puberty a člověk se o ně nebojí, protože dětem se jen výjimečně stávají extra ošklivé věci. Tvůrci naštěstí mrazivou atmosféru dovedli nahradit něčím, co z Chuckyho dělá regulérní horor a pokud byste kvůli mladším hrdinům a absenci opravdového strachu měli pocit, že byste mohli jít na Dětskou hru s prcky, aby se taky trošku báli, fakt to nedělejte.
Chucky možná neumí vystrašit, ale zase má hodně černý a drsný smysl pro humor a když někoho zabíjí, hodně si to užívá. Mrtvol není až tak moc, naštěstí při vymýšlení způsobů, jak někoho připravit o život, byli tvůrci překvapivě kreativní. Černý humor měl v téhle sérii svoje místo vždycky a je fajn, že se na něj v remaku nezapomnělo. Nový Chucky tomu starému rozhodně nedělá ostudu, co se týče nápaditosti ve vraždění vedlejších postav.
Pochvalu zaslouží i herecké výkony, mladý Gabriel Bateman za sebou už pár hororů má a jeho Andy je sympaťák, který dovede být uvěřitelný i v momentech, kdy bojuje o život, snaží se přesvědčit okolí, že jeho panenka je sadistický zabiják nebo si hledá kámoše na chodbách starého baráku. Všichni ostatní už mají podstatně méně prostoru, ale beze zbytku ho využívají a umí i na něm zaujmout. Hlavně děcka z okolních bytů jsou prostě docela fajn parta.
Celkově je Dětská hra obstojná hororová jednohubka. Nerad bych její kvality přeceňoval, protože jde pořád o vlastně dost jednoduchý film bez větších ambicí, ale oceňuji snahu jít trošku jiným směrem, aktualizovat hlavního záporáka a přitom nabídnout dost z atmosféry původního filmu. Celkově jde o slušně odvedenou béčkovou hororovou zábavu, ovšem žebříčky nejlepších hororů všech dob se kvůli ní budou přepisovat jen těžko. Pokud vám však stačí důstojný remake, v kině ho dostanete.
