Název vycházející z hudební terminologie je záměrný: příběh se totiž soustřeďuje kolem čtyř postav, matky a jejích tří dcer. Jádro děje se odehrává v rozlehlé vile na provincii, kam za ovdovělou matkou přijíždějí dcery, když se dozvědí o její smrtelné nemoci. Každá z žen má svůj vlastní svět a problémy: se životem nespokojená matka se kvůli vnucenému manželství musela rozloučit s kariérou operní zpěvačky, neúspěšná herečka Kristína, z nerovného manželství rezignovaná Viera a nejmladší Silvie, zamilovaná do ženatého muže. Počáteční stísněnost, která vyplývá z toho, že je matka již brzy opustí, se posléze uvolňuje a vzájemná blízkost vede k odhalování zamlčovaných skutečností a citových traumat. Silná osobnost matky, kdysi dominantní vůči staršímu manželovi i dcerám, jimž plánovala budoucnost, chorobou slábne. V rozhovorech, které ústí do střetů, se odhalují příčiny matčiny dávné nevěry i citového chladu vůči dětem. Konfliktní situace vedou k vyjasnění, porozumění, odpuštění a smíření...

První scénář filmu vznikl již před sedmi lety jako bakalářská práce studentky scénáristiky a dramaturgie Laury Sivákové, přičemž námět jí poskytlo konfliktní setkání tří dcer na pohřbu vlastní babičky. Již tehdy byli osloveni Šulík a Gedeon, avšak realizaci filmu odmítli, nejspíš proto, že se dost dobře nemohli vcítit do "ženského světa" předlohy. Mezitím se Siváková "učila" režii, když spolupracovala jako skriptka a asistentka s Jakubiskem a Šulíkem. Teprve pak, když ze zbytků filmového materiálu uschovávaného doma v ledničce natočila krátký snímek Lola, podařilo se jí přesvědčit producenta Biermanna, aby jí svěřil režii nízkorozpočtového filmu.

Třebaže film pojednává o ženských postojích, nenaplněných a zklamaných láskách, nevěře a ztrátě důvěry, není určen jen jim, ale i mužům. Každá z těch žen totiž má či měla partnera a právě oni jsou odrazem ne- uspokojivých vztahů, tužeb a lásek. Hudební kvarteto je komorní skladba a právě tak komorně je pojato Quartétto. Půvab hudby vytvářejí jednotlivé hlasy, které si přebírají melodii, hrají spolu nebo proti sobě. Půvab filmu vytvářejí jednotlivé výstupy charakterizující postavy a situace: snad největší výsledný dojem v divákovi zanechá poslední operní výstup matky. Vzhledem ke zmíněné kompozici je důležité hudební pozadí, s filmem citlivě souzní kvarteto složené Petrem Grollem. Kamera Tomáše Juříčka vytváří atmosféru příběhu, přičemž digitální záznam zvýšil dojem přirozeného projevu postav a současně umožnil práci i v nepříznivých světelných podmínkách. Patrně z malé zkušenosti vyplývají chyby ve střihu.

Quartétto vyjevuje originální poetiku autorky, v jejímž klíči vypráví věrohodný příběh plnokrevných postav, do jejichž citů i poznávání se může divák bez obtíží vcítit. Laura Siváková natočila zralý film, který je na Slovensku patrně nejslibnějším debutem od doby Martina Šulíka.

Zasvěcenou slovenskou recenzi filmu najdete na inZine.sk zde.