Ona - recenze úžasného filmu s Joaquinem Phoenixem

19. 3. 2014 - 18:00 | Recenze | Aleš Smutný

Ona - recenze úžasného filmu s Joaquinem Phoenixem zdroj: tisková zpráva

Spike Jonze je velmi zvláštní tvůrce. Točí podivné filmy jako V kůži Johna Malkoviche, hraje v pro mne odpadním Jackassu a pak se drze objeví na Oscarech mezi dramaty o otroctví, HIV a nějakých těch nefunkčních multigeneračních vztazích se snímkem Ona, romantickým příběhem o muži, který se zamiluje do svého operačního systému. A jakkoliv to zní spíše jako hodně divný film o vašem ještě divnějším kamarádovi, který potajmu hladí monitor svého počítače, ve skutečnosti je Ona sci-fi romancí bez nějakých hollywoodských klišé, která jinak v každém romantickém filmu být musí, protože producentům to tak ukazují tabulky z testovacích projekcí.

Ona se odehrává v blízké budoucnosti, kdy se z chytrých telefonů stávají ještě chytřejší. Společně s tím se společnost ještě více posouvá k přetechnizované odosobněnosti a přirozeně hledá další prostředky sociální komunikace. Jonze vám ale tuhle myšlenku nijak násilně necpe. Raději ji jemně načrtává skrze svého hlavního hrdinu, Theodora (skvělý Joaquin Phoenix), který se živí tím, že píše na zakázku osobní dopisy, což je v době bleskové komunikace emaily, jež rovnou diktujete do počítače už poměrně výjimečná věc. Theodore sám je zvláštní chlapík. Je citlivý, což ve spojení s faktem, že se jeho manželství zhroutilo a nyní už jen čeká na finální ránu v podobě podepsaných papírů, z něj vytváří osamělou osobnost s občas podivnými změnami nálad. Že je Theodore citlivý až ke své škodě podtrhne fakt, že se odmítne vyspat s Olivií Wilde, což jej řadí do kolonky divnějších lidí, které nechápete.

her2 zdroj: tisková zpráva

Popravdě je ale Jonzeho vykreslení Theodora a jeho vztahů naopak velmi pečlivé a díky tomu uvěřitelné. Takže ve chvíli, kdy přijde technologický přelom, inteligentní samoučící se operační systém pro váš mobil a počítače, má hlas Scarlett Johansson, je vtipný, pardon, vtipná, chápavá a jmenuje se Samantha, jasně vidíte, k čemu tohle všechno vede – a hlavně to chápete. Ona je minimalistický film, vystačí si s pár herci, prim hrají dialogy a ostatně ty nejdůležitější rozhovory ústřední romantické dvojice mají viditelného jen jednoho aktéra, protože Samantha je prostě pořád jen program bez těla. O to větší důraz je kladen na dialogovou stránku filmu a o to více zní rozhovory přirozeně a uvěřitelně.

zdroj: Archiv

Ona funguje ve dvou rovinách – jako romantický film i jako sci-fi. V tom druhém případě se vrací ke kořenům žánru, kdy šlo skutečně o vědeckou fikci. Samantha zde neplní jen pasivní roli romantického objektu bez těla. Film pracuje s úvahami, jak by se mohl chovat samoučící program, který je schopen komunikovat na zcela jiné bázi než člověk, k němuž byl stvořen jako společník. Řeší tyto otázky a z faktu, že Samantha je fakticky jiná bytost vytváří i části zápletky. Ona není jen o tom, že chlapík má opravdu hodně rád svůj mobil. Ostatně během filmu je i příjemně nenuceně naznačeno, že další technologický rozvoj a celkově rozvoj globální komunikace může vést ke společensky akceptovaným zvláštním vztahům, které oproti fyzickým „chozením“ a kamaráděním budou postrádat určitou část komunikace.

her3 zdroj: tisková zpráva

Ale zároveň to vše pracuje jako analýza a metafora vztahu. Chcete-li, můžete mnoho sci-fi motivů vnímat jako ekvivalent přirozeného vývoje romantického vztahu. Od prvotního přátelství, opatrného uvědomování si hlubších emocí, přes zběsilé zamilované ponoření se do vztahu až po první problémy v komunikaci, otázku role obou lidí... A právě tady Jonze a Ona boduje. Netlačí na pilu, nevytváří absurdní momenty přitažené za vlasy. Těží z uvěřitelnosti citů všech aktérů a když už předkládá nějaké lehce načrtnuté otázky, nenabízí na ně hned primitivní odpovědi. I když je vztah mezi Theodorem a Samanthou fantaskním, divák v něm nejspíše najde mnoho známých momentů a emocí.

her4 zdroj: tisková zpráva

Právě ale tahle emocionální drobnokresba a minimalistický přístup dělá z Ona (Ní?) snímek, na který nejde jít v jakékoliv náladě. Je velmi citlivý, přemýšlivý, ale celé tohle pečlivě vystavěné aranžmá se může zbořit prostě jen proto, že v tu chvíli máte náladu na trochu jiný žánr a nebo proto, že vtipný chlapík v řadě před vámi začne bavit svůj doprovod hláškami o Skynetu. Ona nenabízí snadné marketingové, prefabrikované emoce jako 12 let v řetězech a proto se vyplatí se na ni trochu připravit a vychutnat si ji. Protože podobně procítěný a i přes svou premisu uvěřitelný romantický film tu dlouho nebyl.

Hodnocení: 90 %

Zdroje: Vlastní

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Prequel Šíleného Maxe se odkládá, Furiosy se dočkáme až v roce 2024

Prequel Šíleného Maxe se odkládá, Furiosy se dočkáme až v roce 2024

16. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Mad Max: Zběsilá cesta patří k tomu nejlepšímu, co na poli akčních filmů vzniklo, a to nejen za posledních deset let.
Padla poslední klapka disneyovského Predátora

Padla poslední klapka disneyovského Predátora

15. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Ani jsme se nenadáli a další Predátor je hotový, respektive míří z placu do postprodukce.
Bondovka Není čas zemřít představuje nové agentky

Bondovka Není čas zemřít představuje nové agentky

14. 9. 2021 | Trailery | Adam Homola

James Bond na to nebude v novém filmu sám, to už víme nějakou dobu. A teď se můžete na nové agentky podívat hezky zblízka.
Tom Cruise si může oddechnout. Konečně dotočil další Mission Impossible

Tom Cruise si může oddechnout. Konečně dotočil další Mission Impossible

13. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Sedmá Mission Impossible je hotová, ale osmička Cruise ještě pořád čeká.