Celkem devíti českým filmům udělila Česká filmová a televizní akademie nominaci v rámci Nominačního večera Českého lva. Do souboje o skleněné sošky lva ve skoku tak jde takřka třetina z 26 snímků, které měly v tuzemských kinech v uplynulém roce premiéru.
Do pozic největších favoritů se osmi nominacemi pasovaly filmy Karamazovi Petra Zelenky a Tobruk Václava Marhoula. O jednu nominaci méně získal Venkovský učitel Bohdana Slámy. Ten má šanci navázat na svůj úspěch z roku 2006, kdy se filmem rokem stalo jeho Štěstí.
Ceremoniál slavnostního vyhlášení nominací, odehrávající se tradičně v pražském kině Lucerna, které v letošním roce slaví sté výročí své existence, se tentokrát nesl ve znamení filmového hitu Mama mia! a pradávného „souboje“ blondýny versus brunety. Průvodkyněmi večera plného těžkopádného humoru byly zástupkyně obou „táborů“. Ester Kočičková za brunety a Iva Pazderková za blondýny.
Nechme průběh večera svému osudu, neboť jsou věci, které prostě nezměníme. Věnujme se samotným nominacím, ve kterých lze „číst mezi řádky“ nemálo zajímavých informací. Jak napovídá jejich udělený počet, ČFTA snad definitivně vzala na milost režiséry Václava Marhoula a Filipa Renče, který se pěti nominacemi za Hlídače č. 47 pasoval do role pomyslného černého koně letošních Českých lvů. O vzetí na milost si naopak může nechat zdát Juraj Jakubisko. Jeho kasovní trhák Bathory se přes výrazné ambice dočkal pouze tří nominací (výtvarný počin, kamera a nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli). Notnou dávku rozpaků vyvolávají nominace v hereckých kategoriích. Například mezi nominovanými herci chybí na karlovarském filmovém festivalu za Děti noci oceněný Jiří Mádl. I když na druhou stranu konkurence mezi herci byla v letošním roce opravdu nebývalá. Velké přízni, nutno dodat oprávněné, se za uplynulý rok mezi akademiky těšil David Novotný, který si za své herecké kreace vysloužil hned dvě nominace v jedné kategorii (Karamazovi a O rodičích a dětech). Pochybnosti je možné mít i nad volbou tří hereček ve vedlejších rolích. Nezpochybňuji herecké kvality Lenky Termerové, Zuzany Krónerové či Emilíe Vášáryové, ale dovedl bych si v trojici „vyvolených“ představit zástupkyně jiných, herecky lepších, filmů. Letošní nominační večer se měl ještě jednu rovinu. Česká filmová a televizní akademie se vypořádávala s minulostí a napravovala hříchy a hříšky. Jedním, s kým bylo nominacemi zúčtováno, je režisér Jan Hřebejk (mimochodem jeden z nejúspěšnějších z pohledu historie Českého lva). Z dvojice filmů, které uvedl vloni do kin, se nominace, a to jediné, dočkal pouze ne zrovna povedený Nestyda. Možná více pozornosti by si zasloužily Anglické jahody, rozhodně více než dvě nominace by zasloužili tvůrci Dětí noci. Paní Štěstěna je opravdu vrtkavá a doma není nikdo prorokem, ale o tom se již v historii nejprestižnějšího domácího filmového ocenění přesvědčili jiní bardi.
Hlavním hříchem, který se ČFTA rozhodla napravit, nutno říci konečně, je rest, který má vůči domácí dokumentární tvorbě. Nejlepší dokumenty za uplynulý rok se dočkají v rámci hlavního večera Českého lva premiérového vyhlášení. Historicky prvního Českého lva za nejlepší dokumentární film si odnese jeden z trojice Občan Havel (r. Pavel Koutecký, Miroslav Janek), Ghetto jménem Baluty (r. Pavel Štingl) a René (r. Helena Třeštíková). Již v průběhu nominačního večera se svého ocenění dočkala dokumentární tvorba posledních patnácti let, resp. období 1993 až 2007. Skleněné plakety pro nejlepší počiny této éry získaly snímky Český sen (r. Vít Klusák a Filip Remunda), Marcela (r. Helena Třeštíková) a americkou Emmy oceněná Síla lidskosti – Sir Nicholas Winton (r. Matěj Mináč).
Pevnou součástí nominačních večerů se stalo vyhlášení několika doprovodných kategorií, včetně jediného Českého lva udělovaného v rámci tohoto večera pro nejlepší zahraniční film. Získal ho film bratří Coenů Tahle země není pro starý. Za své grafické umění byli odměněni Aleš Najbrt a Bohumil Vašák, kteří získali ocenění za ztvárnění filmového plakátu ke snímku Karamazovi. Není žádným překvapením, že Zelenkův film hrál prim také v další vyhlašované kategorii. Ceně filmových kritiků. Karamazovi upřednostnili kritici před Venkovským učitelem a Tobrukem. Stalo se již tradicí, že vyhlašovatelem této ceny je novinářka Mirka Spáčilová. Rovněž mistři pera se rozhodli splatit svůj dluh vůči dokumentární tvorbě. Nejlepším dokumentem uplynulého roku se očima filmových žurnalistů stal Občan Havel Pavla Kouteckého a Miroslava Janka. Poslední ocenění na nominačním večeru udělované si odnesl Gympl režiséra Tomáše Vorla, který se stal legálně nejstahovanějším českým filmem loňského roku v internetové síti O2 TV.
Tomáš Kopečný
