O čem je film Cesta do fantazie

11. 7. 2008 - 14:15 | Téma | red

Placeholder | zdroj: tisková zpráva

[Čihiro] Desetiletá Čihiro je obyčejná japonská holčička. Když se se svými rodiči vydává poprvé do nového bydliště, jejich auto zabloudí na opuštěnou lesní cestu vedoucí k záhadnému tunelu

[Čihiro]

Desetiletá Čihiro je obyčejná japonská holčička. Když se se svými rodiči vydává poprvé do nového bydliště, jejich auto zabloudí na opuštěnou lesní cestu vedoucí k záhadnému tunelu. Čihiro i rodiče se vydají dovnitř a objeví cosi, co považují za opuštěný lunapark. Rodiče podlehnou lákavé nabídce občerstvení v opuštěných stáncích, ale záhy se promění ve vepře. čihiro se snaží najít pomoc a narazí na tajuplného chlapce jménem Haku. Ten ji seznámí s duchy, kteří toto místo obývají a kterým vládne Jubaba, stará čarodějnice s malým tělem a velkou hlavou. Provozuje obrovské lázně, kam si chodí odpočinout milióny pozemských bohů a jiných fantastických bytostí.

Film natočil režisér Hayao Miyazaki. Narodil se v roce 1941, v roce 1963 začal pracovat v japonské společnosti Toei Animation na televizních seriálech (např. Heidi). Jeho celovečerním debutem byla v roce 1979 špionážní parodie Lupin III a Cagliostrův zámek na motivy oblíbeného japonského comicsu a televizního seriálu, volně inspirovaného příběhy Maurice Leblanca. V témže roce vyšel Miyazakiho comics, který měl úspěch a vznikl podle něho film Nausicaa z Údolí větrů. Miyazaki získal dostatek financí a v roce 1985 se svým spolupracovníkem Isao Takahatou založil Studio Ghibli, které natáčí přibližně jeden celovečerní animovaný film ročně. Miyazaki některé z nich režíroval. Jeho animované filmy se těší v Japonsku obrovské oblibě.

[Jubaba]

"Na počátku natáčení jsem spolupracovníkům vysvětlil," říká Miyazaki, "že lázně bohů v tomto filmu jsou jako naše Studio Ghibli. Když se mezi námi objeví nový spolupracovník, zpočátku se tady nevyzná. Kdyby například zabloudil do třetího patra, narazil by tam na našeho strašidelného producenta Suzukiho, který pořád ječí přesně jako Jubaba. Mnozí mí spolupracovníci naopak tvrdí, že jako Jubaba vypadám já. Uznávám, že mám velkou hlavu, ale s tímto přirovnáním nemohu souhlasit. Jsem jen prostý řemeslník, který vyrábí film, podobně jako dědeček Kamadži v Cestě do fantazie. Až na to, že já nemám šest rukou."

K námětu filmu režisér Miyazaki vysvětluje: "V době mých prarodičů se věřilo, že bohové a duchové existují všude kolem nás - ve stromech, v řekách, ve hmyzu, ve studnách, všude... Moje generace už v to nevěří, ale mně se líbí myšlenka, že bychom si měli vážit všeho kolem nás, protože by v tom mohl žít bůh nebo duch a skrývá se v tom život. V japonštině existuje obrat ‘yaoyorozu no kami‘, který doslova znamená ‘osm miliónů bohů‘. Ale pokud vím, nikdo je zatím na vlastní oči neviděl. Proto jsem si musel jejich tváře a těla vymyslet. U některých jsem se inspiroval pověrami, legendami a jinými materiály. Například je obecně rozšířený názor, že říční bůh vypadá jako had nebo drak."