Film 300: Bitva u Thermopyl je natočen podle komiksové knihy The 300 Spartans, kterou vytvořil Frank Miller poté, co viděl nudný film z roku 1962 se jménem The 300. Těžko tedy očekávat ve filmu historická fakta.
Nicměné film 300: Bitva u Thermopyl vzbudil kontroverzi ještě před tím, než se dostal do kin. Už během jeho natáčení mělo studio Warner Brother obavy z politických alegorií, které budou hledány. Režisér Snyder vzpominá, že existovala vleklá sensitivita o problému Východ versus Západ, které se studio bálo. Média spekulovala o paralelách Peršani versus Řekové / US versus současné konflikty. Před Berlínale byl Snyder viceméně obviněn z propagace takových souvislostí, a stranění USA (ve filmu jakoby Sparťané), protože Peršané jsou nájezdníky z Východu. Odpověděl, že nic takového ve filmu není. V únoru na tiskové konferenci v Los Angeles se znovu ptali: Nemyslíte, že je to zajímavé, že váš film se našlo dost peněz právě teď? Snyder řekl, že na to, aby Hollywood byl financován Bushovou vládou, si opravdu počkáme…
Ani producenti, ani režisér netvrdí, že film je historicky přesným obrazem společnosti té doby. Drží se základu z Herodota: 400 ztracených perských lodí, svoláni Nesmrtelných, Efialtes, zavražděný Mendes, Thermopyly. Kontroverze nevznikla kvůli historickým faktům – ta, jak si dobře pamatujeme z Apocalypta a Šifry mistra Leonarda, nikoho nevzrušují – ale byla vyvolána americkými medii. Je až podivuhodné, čeho se lze ve filmu dopatřit. National Review je tak daleko doprava, že dál už to nejde, a chválí film za to, že brání Boha a zemi (v Řecku bylo ale snad mnoho bohů), Dan Savage, který je ikonou homosexuální hrdosti, vidí, že se Peršanům ubližuje, protože: vypadají jako „pomalované homosexuální královny“. Domnívala bych se, že je to pochvala, ale ne, mají podle něj být stejní jako Řekové.
S handicapem narozený Efialtes přežil jenom proto, že rodiče ze Sparty utekli, a v dospělosti je znovu odmítnut Leonidasem, jako méněcenný, když se jej snaží varovat a přidat se k jeho vojsku, což ho dovede ke zradě. Dalo by se tedy říci, že Sparta je správně ukázána jako militantní, nesvobodný stát. I spartská královna Gorgo ve filmu tvrdí, že svoboda něco stojí – třeba svobodu, parafrázujeme-li Bushe i královnu.
Ovšem nejsou to Řekové, ale Írán, kdo si stěžuje. Pravda, Írán je dědicem perské země. Perský panovník Xerxes ale nebyl muslim a jeho filosofie a kultura se v dnešním Iránu nenajde. Nicméně íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád si stěžoval, že Američané zobrazili jeho zemi jako divošskou. Různí íránští úředníci, včetně prezidenta íránské umělecké rady, Javada Shamqadri, mluvčího Gholana Hosseina Elhama a čtyř členů parlamentu film odsoudili. Ve středu 21. března, poté co byli zajati britští námořnící, se Ahmadínežád v televizním proslovu vyjádřil, že USA se psychologickou válkou, propagandou a zneužitím organizací, které sami vytvořili a pro které napsali pravidla a nad kterými mají monopol, pokoušejí zabránit vývoji íránského národa (jak uvedla agentura Reuters).
Film 300: Bitva u Thermopyl je pochopitelně v Íránu možné vidět pouze z pirátských DVD. Aydeh Moavendi z Time identifikoval dvě věci, které přispěly k rozhořčení Teheránčanů: Film měl premiéru v předvečer íránského nového roku Norouz, a přesvědčení, že Xerxova říše – to jest „Ahmadínežádova“ – bylo noblesní stránkou jejich dějin. Íránská akademie umění poslala formální stížnost na UNESCO a íránská ambasáda v Paříži protestovala proti uvedení filmu do kin. Zajatí Britové sedí nadále v Íránu, ale třeba to s tím nemá nic společného.
Mnoho amerických konzervativních novinářů vidí Sparťany jako silné, přímé a konzervativní (alespoň víme čemu se máme při volbách vyhnout), dokonce Leonidas je v póze křesťanského mučedníka, a Peršany vnímá jako divné, dekadentní eféty s bodypiercingem – a vítěze, abychom nezapomněli. Opozice (Roger Moore z Orlando Sentinel) film přirovnává k fašistickému umění. Dana k tomu dodává, že Peršané jsou zobrazováni jako černí, hnědí homosexuálové a/nebo jinak handicapovaní.Vidíme, jak se rodí dějiny! A to jsem posud netušila, že barva pleti nebo sexuální orientace jsou handicapem.
Filmu (i blogům) se ale vření kolem celé záležitosti vyplatilo: první víkend přinesl něco přes 70 milionů dolarů a pokonal tak dosud vládnoucí Dobu ledovou.
Osobně cítím sounáležitost a vděčnost vůči těm levicovým novinářům, kteří si všimli podstaných věcí. A. O. Scott z New York Times píše, že je to stejně krvelačné jako Apocalypto a dvakrát hloupější. Danu Neilovi z LA Times vadí, že že Xerxes vypadá jako šedivější a vyšší Denis Rodman. A kožené Speedo pro Řeky? Nikdo mě neupozornil. Budu si stěžovat. Skuteční Řekové nenosili kožené Speedo a neměli na tělo nastříkané svaly a opálení. Peršané zas neměli hybridní hrochy. A kdyby to bylo opravdu dvakrát hloupější než Apokalypto, tak bych to nevyseděla do konce a A. O. Scott také ne. Nejvíc jedenapůlkrát, a to s kafem.
