Musím říct, že poslední český film letošní sezóny mne velmi příjemně překvapil. Ne, že by mu nechyběla pevná dramaturgická ruka a nenabízel mnohá hluchá místa. Ale tentokrát se poctivá snaha všech zúčastněných na výsledku promítla.
Ve svém režijním debutu podle divadelní hry Sklepáků zkusil Václav Marhoul vytvořit parodickou variantu oblíbeného detektiva – tvrďáka Phila (rozuměj Filipa) Marlowa v Los Angeles ve 30. letech minulého století, kdy o gangstery a náhodné mrtvoly v ulicích nebyla nouze. Tentokrát Phil vyšetřuje zmizení bratra - dvojčete, který pracoval jako řidič u mafiánského bosse. Pátrání ho samozřejmě zavede i do hollywoodských filmových ateliérů a seznámí, jak jinak, s blonďatou ženou - vamp.
Hned od počátku nám bude jasné, že půjde o parodii. Úvodní titulky svým stylem kopírují titulky filmu Adéla ještě nevečeřela, první scéna ohromného měsíčního úplňku s létajícími netopýry odkáže na Batmana, a dočkáme se parafrází na jednu scénu z Limonádového Joea, ze South Parku a několika dalších.
Vynikající je kamera Vladimíra Smutného s nostalgickým zrnem v obraze, ale i dokonalostí při dodržování tzv. zlatého řezu (tzn. děj a postavy se pohybují ve dvou třetinách obrazu a ve třetí vnímáme okolí, byt, místo děje). Rovněž hudba souzní organicky s celým filmem, a třebaže navozuje potřebné pocity, leckdy si ji ani neuvědomíte.
Nejvyšší ocenění však zaslouží výprava a architekt filmu, jak si v pouze studiových podmínkách (v Mazaném Filipovi nenajdete jediný externí záběr, vyjma zadní projekce) vyhráli s dobovými rekvizitami a kulisami, zaslouží minimálně Českého lva. Všechny možné typy časopisů, novin, krabiček od sirek, vývěsních štítů, pánové, klobouk dolů.
Zajímavě vyřešili tvůrci i nutnost tzv. product placement (tj. loga sponzorů), jedno se objeví jako dobová reklama v dobovém časopise, další jsou organicky začleněné do určitých scén, o vodce, kterou Marlowe pije, ani nemluvě.
Samotný děj, zmíněný výše, není až tak podstatný, protože se na něj nabaluje množství více či méně na něj navazujících scének. Řetězí se za sebou a dávají vyniknout zhruba 150 hercům nejen v hlavních rolích, ale i v pidirolích vedlejších (např. opilecké duo Roberta Nebřenského a Petra Vacka, barman Viktora Preisse, Tornádo Lou Evy Holubové, nehledě na úplně poslední scénu s právníkem po skončení závěrečných titulků atd.). Snad jedině role liftboye Ivana Vyskočila působí trošku násilně a zbytečně.
Vedle všech herců, kteří se kdy divadlem Sklep prohnali, si zahráli i herci duchovně spříznění – Jaroslav Dušek, Oldřich Kaiser, Miroslav Táborský, a vynikající femme fatale si s chutí zahrála Vilma Cibulková, která opět upřednostní své tělesné klady.
Přesto film asi neosloví všechny diváky – určitě ne ty, kterým je „sklepácký“ humor na hony vzdálený a pokládají jej za trapný. Dost možná ani ty, kteří se nevyznají ve filmové historii a jméno Phila Marlowa už pro ně představuje jen šunt našich babiček, pokud vůbec něco. Ale i ti, které podobný snímek osloví, mohou mít pocit, že některé fóry jsou příliš doslovné („přilepili se mi na nohy“), jiné nic moc, některé zbytečné a trošku pubertální („Smraďocha volá maminka!“).
I děj a neustále stejný a spíše uspávací Tomáš Hanák s vemlouvavým hlasem začnou po určité době nudit. Kdyby nebylo některých vynikajících scének (muzikálová show dvou policistů v podání Vávry a Slováka či dokonalá scéna čekání na Smithe, v níž Milan Šteindler skvěle zahraje potrhlého primáře), dost možná by hodnocení tohoto filmu nevyznělo tak pozitivně.
Přes veškeré výhrady se však Mazaný Filip povedl. Neurazí, nabízí často inteligentní humor a vynikající herecké výkony celé plejády českých herců. Po pravdě mírně nadprůměrná parodie pobaví.
Kdyby však kolem pana režiséra a pana scenáristy šel ještě někde nějaký dramaturg, čapněte jej pevně za flígr, prosím.