Líbánky - recenze

28. 8. 2013 20:15 - Recenze | Autor: František Fuka

Líbánky - recenze

Aňa Geislerová se vdává za Stanislava Majera. Oba za sebou už mají jedno manželství, pro oba to nebyla příjemná zkušenost. Vypadá to, že tentokrát by jim to mohlo klapnout, ale pak se na obřadu (a následně na oslavě) objeví záhadný cizinec (Jiří Černý), kterého nikdo nezná, ale on si se všemi tyká, se všemi se kamarádí, a evidentně má něco nedobrého za lubem. (Dále v textu používám pro postavy jména jejich představitelů, i když se samozřejmě ty postavy ve filmu jmenují jinak.)

Při psaní o tomto filmu mám poměrně komplikovanou situaci tím, že veškerá jeho propagace (název, plakát, trailer) je zavádějící a snaží se vzbudit dojem, že film je o věcech, o kterých není. Tudíž, pokud ho mám hodnotit, musím napsat něco o tom, co se v něm doopravdy děje. A pokud to udělám, budu de facto spoilerovat, protože teprve někdy po hodině filmu do sebe začnou některé věci trochu, trošičku zapadat, a začne dávat smysl chování protagonistů v úvodní hodině filmu.

Takže vlastně celá má recenze obsahuje věci, které by se daly označit za mírné spoilery. Hardcore spoilery budou výrazně označeny níže v článku, a jsou také zajímavé.



Tedy:

Tématem filmu rozhodně nejsou líbánky, a vlastně ani ne svatba. Totéž by se mohlo klidně odehrát měsíc před svatbou nebo rok po svatbě, na jakékoliv jiné oslavě / srazu. Téma filmu je následující: Černý ví, že Majer udělal před téměř 20 lety něco velice ošklivého a způsobil (nepřímo) smrt Černého gay milence, což se tehdy ututlalo. Černý se nyní zcela náhodou dozvěděl, že se Majer žení a okamžitě ho napadlo vetřít se na jeho svatbu a prozradit vše jeho manželce, ovšem až poté, co ji bude několik hodin psychoterorizovat.

Okamžitě se nabízí otázka: Proč to Černý celé dělá? Proč ubližuje ženě, o které nic neví a dnes ji vidí poprvé v životě? Proč si myslí, že ta žena bude věřit jemu a nikoliv svému milovanému novomanželovi? Proč se domnívá, že se s ním vůbec bude chtít bavit? Proč jí mnoho hodin pouze dělá zlověstné náznaky, pak se nechá vyhodit z oslavy, odvézt Majerem pryč, dojde pěšky zpět na oslavu a druhého dne ráno (!!!) to teprve Geislerové všechno řekne?

Obávám se, že odpověd na všechny tyto otázky zní: "Aby divák co nejdéle zůstával napnutý a domníval se, že to začne celé dávat nějaký smysl".

Nezapomínejte, že to, co jsem napsal o "tématu filmu", se divák začne pozvolna dozvídat až po více než hodině, kdy si Černý s Geislerovou sednou za úsvitu ke stolu a Černý pronese neuvěřitelně dlouhý vysvětlující monolog, jehož obsah by se dal natočit jako zajímavý celovečerní film. A Geislerová poslušně sedí a poslouchá vyprávění člověka, ze kterého měla celý předchozí den strach, který byl jejím manželem vyhozen z oslavy (na její přání), a který se druhý den ráno objevil nečekaně znovu v domě. A věří mu každičké slovo (na rozdíl od svého novomanžela, kterému nevěří nic)!

Tvůrci filmu by asi chtěli, abychom si šílené chování Geislerové ospravedlnili tím, že je psychicky labilní po špatných zkušenostech s předchozím manželem. Kvůli tomu je ve filmu scéna, kdy si čerstvý tchán vezme Majera stranou a jen tak mezi řečí mu začne sdělovat poměrně brutální informace o tom, jak se Geislerová po prvním nevydařeném manželství chtěla zabít a má od té doby psychické problémy.

A to je bohužel symptomatické pro celý film: Všichni se chovají přesně tak nelogicky a nepředvídatelně, aby zápletka filmu vůbec mohla existovat. Kdyby se kdokoliv z nich zachoval ve kteroukoliv chvíli trochu normálně, všechno by se vyřešilo mnohem dříve a mnohem méně dramaticky, a nemohl by z toho být stominutový film...

Je to už jistý evergreen a píšu to myslím skoro u každého filmu dua Hřebejk / Jarchovský: Hřebejk je skvělý režisér a Jarchovský není dobrý scenárista! Jarchovský napsal scénář, jehož zápletka je - když si ji zpětně složíte dohromady a sepíšete chronologicky - strašlivě překombinovaná a nesmyslná z hlediska všech tří hlavních protagonistů. Hřebejk podle toho natočil film, ve kterém použil veškerý svůj talent k tomu, aby ty strašlivě nefungující scény jakž-takž fungovaly, a aby ty strašlivě nesmyslné zvraty měly aspoň zdání dramatického smylu.

U některých předchozích filmů Hřebejkův talent přebil Jarchovského neschopnost, protože v nich nešlo o zápletku, ale spíše o atmosféru. Líbánky ale mají být postaveny především na oné zápletce, a ať Hřebejk dělá s kamerou jakákoliv kouzla a ať se herci snaží sebevíc, výsledek nefunguje, a vznikl zatím nejhorší Hřebejkův film, jaký jsem viděl.

A teď už k těm hardcore spoilerům, protože bez nich se nemohu rozepsat o dalších zásadních chybách scénáře:

Jak vyjde ke konci filmu najevo, Černý a Majer téměř před dvaceti lety vyrůstali na stejném internátu, kde s nimi bydlel také jistý Jan Benda. Černý a Benda byli milenci. Majer a jeho kamarádi jim chtěli dokázat svou hetero nadřazenost a proto nutili Bendu, aby se převlékal za Nastassju Kinskou a hulil jim penisy. Samozřejmě je možné, že jednou budu chtít homosexuálovi dokázat svou nadřazenost tím, že ho donutím převléknout se za Nastassju Kinskou a vyhulit mi penis, ale až k tomu dojde, rád bych měl ve svém duševním rozpoložení více jasno, než divák tohoto filmu v rozpoložení jeho hrdinů. Ale zpět od hulení k zápletce:

Černý už to ponižování svého milého nemohl vydržet, takže Majera a jeho kamarády udal. Ovšem Benda by se nikdy nepřiznal k tomu, že mu bylo něco takového prováděno, takže Černý vše nahlásil, jako kdyby se to převlékání, bití a nucení k hulení dělo jemu. Načež vedení internátu vše ututlalo a doporučilo Černému i Bendovi, aby internát opustili, což se stalo. Pokud jste stejně bystří jako já, tak si v tuto chvíli musíte klást otázku, proč vedení internátu doporučilo Bendovi, aby internát opustil, když nevědělo nic o tom, že by byl do celé záležitosti jakkoliv zapleten. Pokud si ji kladete, pak máte smůlu, protože odpovědi na ni se nedočkáte.

Černý i Benda tedy odešli z internátu, každý do jiného města, nějakou dobu se stále milovali a jezdili za sebou, ale pak to Benda nevydržel a vyskočil z okna. O ničem z toho se Majer nikdy nedozvěděl. Někdy po Bendově smrti musel Černý nějak získat urnu s jeho popelem, ale není ani naznačeno, jak a kdy k tomu došlo.

O téměř dvacet let později Černý pracuje v oční optice, když tu k němu náhodou přijde do obchodu Majer se svým třináctiletým synem, kterému se těsně před svatebním obřadem rozbily brýle (tím film začíná).

Černý Majera pozná a okamžitě vypracuje složitý plán, který začne ihned uvádět v realitu: Nejdříve opruzuje na svatbě a pak přijede na velkou oslavu za město, kde se se všemi hrozně kamarádí, tvrdí, že "zná nevěstu i ženicha", tyká si s lidmi proti jejich vůli, vypráví divné filosofické žvásty, přiškrtí jednoho chlapce igelitovým pytlíkem, daruje Geislerové jako svatební dar urnu s Bendovým popelem atd...

Ve všech těchto scénách (tedy polovinu filmu) se Černý chová jako mistrovský manipulátor a expertní psycholog, něco jako Hannibal Lecter nebo Damien z Přichází Satan. Neokouzlí pouze Geislerovou (která se ho celou dobu bojí) a Majera, který někdy mezi třetí a čtyřicátou minutou filmu pozná, kdo Černý doopravdy je, ale netušíme kdy přesně - protože dost dlouho Majer všem tvrdí, že Černého vůbec nezná.

Pak nastane noc, Majer konečně podlehne naléhání Geislerové, Černého naloží do auta a veze ho na autobus. Černý mu z auta v nestřeženém okamžiku uteče, Majer se v klidu vrátí zpět na oslavu a děj na 15-20 minut zcela rozbředne, protože musíme čekat, až se Černý znovu objeví na scéně.

To se stane příštího rána, kdy Černý Geislerovou konfrontuje a úplně všechno jí vyklopí v onom dlouhatánském monologu (bez flashbacků). Nabízí se otázka, proč s tím čekal více než 12 hodin, chodil kvůli tomu mnoho kilometrů pěšky, nechal se zmlátit atd... Také se nabízí otázka, jak psychologicky vyšinutá musí být žena, která se ráno probudí, sejde z ložnice do obýváku, tam najde člověka, kterého předchozí večer nechala vyhodit ze své svatby, protože z něj měla hrůzu, a začne poslouchat jeho neuvěřitelnou, dvacet let starou historku, které věří každé slovo!

Poté Černý odejde, vrátí se Majer (Černého neuvidí a nedozví se o jeho návštěvě) a Geislerová ho začne psycho-terorizovat tím, že dělá narážky na hulení penisů, mučení atd... Majer se začne bránit, že se nic takového nestalo, ale nijak se nediví tomu, odkud to Geislerová všechno ví.

V tuto chvíli mi ještě připadalo, že by film mohl skončit docela slušnou pointou, kdy se ukáže, že Černý je skutečně jen manipulativní hajzl, a že Majer je dobrý manžel a otec, který se nikdy ničeho nedopustil. To jsem se ale mýlil, protože film pokračuje ještě o něco trapněji, než jsem se obával:

Vzpomeňte si, že film začal tím, jak Majer se svým třináctiletým synem náhodou přišli do Černého obchodu, kde mu nechali synovy brýle k opravě. Nyní, druhého dne ráno, jsou brýle opraveny, a Majera nenapadne nic lepšího, než poslat svého syna, tchána a tchyni autem za Černého, aby přivezli opravené brýle! V tuto chvíli už jsem opravdu netušil, jestli tím Majer chce záměrně vyvolat nějakou konfrontaci (proč, když syn, tchán ani tchyně netuší, kdo je Černý?), nebo jestli mu prostě přišlo jako skvělý nápad poslat svého nic netušícího syna a dva nic netušící příbuzné za "zasraným teploušem" (jeho slova), který se mu posledních 18 hodin snaží s chirurgickou sofistikovaností zničit život.

Následně dojde "shodou okolností" k tomu, že tchánovi a tchyni se do obchodu nechce, takže tam pošlou Majerova syna samotného. Následuje sekvence, ve které se synovi hrozně zalíbí Černého fotografie, Černý řekne "pojď nahoru, ukážu ti něco ještě lepšího", tam mu ukáže ještě lepší fotografie, pak mu řekne "pojď, ukážu ti temnou komoru" a zavede ho do temné komory, kde jsou shodou okolností vyvěšeny samé fotografie penisů. Podobným filmovým sekvencím se odborně říká "nenápadné naznačování".

Tchán a tchyně chvíli na syna čekají a když se nevrací, řeknou si "asi šel pěšky napřed" a odjedou z města zpět na venkovské sídlo. Zde se Majer vyděsí, kde nechali jeho syna, sebere svého švagra a jedou za Černým, kterého najdou nahého ve vaně pod fotografiemi penisů. Černý tvrdí, že u něj Majerův syn vůbec nebyl (proč to tvrdí?), ale švagr náhodou najde ve skříni digitální foťák, který tam Majerův syn náhodou nechal, takže oba společně Černého zmlátí a utopí ve vaně. Zde se opět projevilo, že zřejmě uvažuji způsobem, kterým by divák českého filmu uvažovat neměl, protože mi připadalo velmi divné, že ten chlapík přesně znal a během sekundy identifikoval značku digitálního fotoaparátu syna svého švagra.

Mezitím se ukáže, že syn je zpátky u venkovského sídla (asi tam přišel pěšky), projíždí se na lodičce po jezírku a fotí kachny starým analogovým foťákem, který dostal od Černého (a který původně patřil Bendovi, tudíž mu ho Černý musel buď ukrást, nebo ho dostal spolu s urnou po jeho smrti).

Střih zpět do města, kde se Majerovi a jeho švagrovi podaří Černého přivést k vědomí, chvíli všichni vypjatě dýchají a tím Černý mizí z děje, aniž by si s někým řekl jakoukoliv další větu nebo slovo o čemkoliv, například o smyslu svého počínání v průběhu celého filmu.

Mezitím Geislerová najde v trávě rozsypanou urnu s Bendovým popelem, kterou tam Majer rozhněvaně zahodil, následkem čehož překvapivě Majerovi, který se v tu chvíli právě vrátil z města, zamilovaně padne do náručí!

A pak následuje závěrečná scéna, ve které Majer a Geislerová sedí u stolu a vrtí svými snubními prstýnky na dřevě jako káčami v Inception, což je prostříháváno 20 let starými záběry, ve kterých nějací hoši znásilňují a bijí jiného hocha, což - dalo by se logicky vyvozovat - mají být Majer, jeho kamarádi a Benda.

A pak je konec.

Ta poslední scéna, ve které se nejednoznačná pointa filmu (rozvedou se, nebo to nakonec nějak urovnali?) prolíná s naprosto zbytečnými explicitními záběry (aniž by byl pořádný full frontal!), docela výstižně shrnuje hlavní problém tohoto filmu, totiž jeho námět a scénář.

Pokud je postava napsaná tak blbě jako záhadný mstitel z oční optiky, pak to ani dobrý herec Černý nemůže v dobré režii Hřebejka zahrát tak, aby ta postava působila dojmem živé postavy s nějakou motivací (jakoukoliv). Pokud je někdo první polovinu filmu mistrovský zlý manipulátor, který ničí životy lidem, jež nezná, a druhou polovinu filmu zlomená, křehká oběť, pak to MUSÍ být nějak vysvětleno. Prostě musí.

Ale není.

Hodnocení: 40 %

Zdroje: FFFILM

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Pokračování, na která se vyplatilo počkat

Pokračování, na která se vyplatilo počkat

6. 12. 2019 | Téma | Matěj Svoboda

Obvykle platí, že když vznikne hit, s pokračováním se dlouho neváhá. Není to však pravidlem.
Recenze: Jumanji: Další level – dobrodružství nekončí

Recenze: Jumanji: Další level – dobrodružství nekončí

5. 12. 2019 | Recenze | Matěj Svoboda

Současnému Hollywoodu vládnou comicsy, toho si už nejspíš stihl všimnout i ten nejméně pozorný návštěvník kin. Stejně výhodná je ale v poslední době i sázka na nostalgii.
Podívejte se na první trailer na poslední bondovku s Danielem Craigem

Podívejte se na první trailer na poslední bondovku s Danielem Craigem

4. 12. 2019 | Trailery | Adam Homola

Takhle má vypadat pořádný první trailer. Žádné naznačování, ale spousta záběrů, nástřel příběhu, pohled na nové postavy a samozřejmě na hlavního borce, který se stylově loučí.
Mena Massoud nemůže ani po miliardovém Aladinovi sehnat žádnou novou roli

Mena Massoud nemůže ani po miliardovém Aladinovi sehnat žádnou novou roli

4. 12. 2019 | Novinky | Adam Homola

Mena Massoud toho za sebou ještě moc nemá. Pár seriálů, několik kraťasů a jeden masivní blockbuster. Přesto je bez práce.