Animovaný loutkový film režiséra Henryho Selicka podle dětské pohádkové knihy Neila Gaimana přináší fantastické dobrodružství ve starém domě, navíc ve stereoskopickém 3D formátu. Film je uváděn s českým dabingem.
Dlouhé, tenké, kostnaté prsty přitahují, hledají, šijí a posílají do prostoru předmět, který se posléze objeví jako hadrová panenka s knoflíkovýma očima, čarovná panenka, která láká za hranice všedního světa. Jedenáctiletá Koralína tomuto pokušení podlehne, protože se cítí se zanedbávaná. Její rodiče se s ní přestěhovali do velkého starého domu v deštivém Oregonu, kde jim babička chlapce Wybieho (v českém znění se jmenuje Hubert) pronajala byt. Rodiče mají příliš mnoho práce, dávají dohromady zahradní katalog, takže se dceři nevěnují tolik, jak si to Koralína přála.
Wybie se diví, že jeho babička těmto lidem byt pronajala. Ale i když je Koralína protivná kamarádka a nic jí není dost dobré, dostane od něho hadrovou panenku, která vypadá jako ona, jen místo očí má knoflíky. Díky tomuto dárku se Koralína dozví, že jeho babička měla kdysi sestru, a ta zmizela.
Koralína se nudí. Hledá nějakou zábavu a objeví tunel, který vede do onoho příslovečného světa za zrcadlem. Tam je vše téměř dokonalé. Maminky vaří večeře, otcové si hrají se svými dcerami a kamarádi mají zašitá ústa, takže Koralínu neotravují neustálým povídáním. Jen nikdo nemá oči, místo nich mají všichni knoflíky. Je tu mnoho zvláštního, podivuhodného, tajemného, lákavého. Jako kdyby se všechna přání Koralíny naráz splnila.
Její Druhá matka říká, že Koralína může v tomto domově zůstat jenom když si nechá do očních důlků přišít knoflíky. Koralína se lekne a uteče do „své postele“ a doufá, že se ráno probudí u své skutečné rodiny. Ale to se nestane. Jak se příběh rozvíjí, a je poměrně složitý, stává se svět za zrcadlem krutější, odpudivější a nakonec hrozivý. Všechno se to odehrává ve viktoriánském růžovém domě zvaném Růžový palác.
Film o Koralíně je poměrně neobvyklé spojení variací pohádkových a oněch halucinogenních obrazů, tak dobře známých ze světa za zrcadlem Lewise Carrolla a jeho Alenky. Tohle ale není surrealistický výlet do vidin probuzených drogou a alkoholem, je to svět nesplněných přání. A skryté varování ve stylu „Dej si pozor, aby se ti nesplnilo do slova a do písmene všechno, co si přeješ.“ Zrcadlový svět se tu mění v noční můru vzpomínek na skutečnost. Jistota a bezpečí mizí v děsivé nekonečnosti bez hranic. Bude to stát velkou námahu, překonání spousty nebezpečí a lhostejného nepochopení, než se Koralíně podaří cesta zpět do její původní relaity. Součástí zápletky je i to, že skutečný svět může nenávratně zmizet.
Když opustíme známe hranice reálného světa, kde je možné všechno. I cirkus s bílými myškami či krysami, i dvě starší dámy, jejichž životní kariéra zřejmě měla dost co dělat s pornografickou zábavou. Druhá Matka, ta v Koralínině alternativním světě, opřádá svoje oběti pavučinou sice neviditelnou, ale je to pevná síť kontroly nad obětí. V příběhu nejsou pohádkově snadná rozuzlení. Koralína není roztomilá holčička a celou sérií odhalení prochází proto, aby zjistila, že se jí nedaří vrátí tam, kam by chtěla. Možná, že návrat už není možný…
Vizuálně jde o velmi zajímavý film. Animace v 3D (režisér natočil také The Nightmare Before Christmas) vede příběh do temně varujícího vyprávění. Pomalá a namáhavá technika snímání loutek okénko po okénku, navíc stereokamerami, činí tentokrát pavoučí prsty kostlivců tak realistické, že téměř píchají. Stejně jako myší cirkus nebo chudáka Wybieho s knoflíkovýma očima a zašitou pusou. Naštěstí je tu také chytrý černý kocour, který mluví. Rozhodně je na co se dívat.
Koralína je sice ohlašována jako film pro starší děti, ale ve skutečnosti je to film pro milovníky filmařského umění, zejména loutkové animace. Dětem asi způsobí noční můry. Ne proto, že je tu krev a obrazově hodně působivé scény, ale protože to je ten druh pohádky, kde vlk Karkulku sežere (a to v zdánlivém poklidu domova, nikoliv v černém lese). Ne animace, ale příběh je tu děsivý. Pro ty, které to zaujme, mohu také doporučit japonský film Cesta do fantazie.
