Gottovi se přezdívalo Zlatý hlas z Prahy a bez ohledu na to, co si o písničkách téhle hudební legendy myslíte, rozhodně si tuhle přezdívku zasloužil. Osmdesátiletý Gott nás teď opustil, takže je čas bilancovat, my se ale nepodíváme na jeho hudební kariéru, nýbrž na tu filmovou. Jaké byly jeho nejzásadnější role?
Kdyby tisíc klarinetů, 1964
Protiválečná hudební komedie s písničkami od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra se dnes řadí mezi domácí filmové klasiky a půlku písniček, které tu zazní, nejspíš znáte, i kdybyste film nikdy neviděli. Na plátně zpívali mimo Karla Gotta i Waldemar Matuška nebo Eva Pilarová. V době natáčení byl Gott členem Suchého a Šlitrova divadla Semafor a mohl se pochlubit dvěma Zlatými slavíky. A to mu bylo pouhých pětadvacet let. Nejslavnější song z Kdyby tisíc klarinetů Tereza měl původně zpívat on, ale nakonec se ho ujal Waldemar Matuška a Gottovi Suchý se Šlitrem místo toho napsali hit Je nebezpečné dotýkat se hvězd.
Hvězda padá vzhůru, 1974
Ty největší hudební hvězdy dostanou svůj vlastní film, v němž mají světu ukázat, že mají zlato v hrdle, ale jsou připravení porvat se i o Oscara. A obvykle to dopadne asi jako když Japonsko vyrazí na mistrovství světa v hokeji. O hereckých pokusech Prince (Purpurový déšť), Vanilla Ice (Chladný jako led) nebo Ushera (V jednom kole) se ve slušné společnosti nemluví. Pravda, občas se to povede, jako když Lady Gaga vyloženě zářila ve Zrodila se hvězda, bohužel Karel Gott patří do té první kategorie. Jeho Hvězda padá vzhůru vychází ze hry Švanda Dudák a točí se okolo malíře pokojů, který v sobě objeví talent pro zpěv a stane se superhvězdou. A i když ho to zpočátku těší, brzy zjistí, že sláva má i hodně stinnou stránku. Místo toho, abychom mluvili o Gottově herectví, radši řekneme, že i tady hezky zpíval.
Dědictví aneb Kurvahošigutntág, 1992
Česká klasika, v níž Bolek Polívka zjistí, že se stal milionářem, má v Praze několik domů a vlastní cihelnu, o kterou mají zájem Japonci, je doslova narvaná hláškami a baví, ať už se na ni člověk kouká jako na komedii o bezelstném vidlákovi, jenž náhle zbohatne, nebo hořkou satiru na porevoluční dění v Československu. Karel Gott tu sice nezpívá, ale popravdě výraznější a zábavnější filmovou roli nikdy neměl. Polívka celou scénu napsal na základě vlastní zkušenosti, když viděl opilého člověka, který stál uprostřed ulice a vykřikoval, že všechno okolo patří jemu. Není divu, že když se něco takového stane Gottovi, trošku ho to rozhodí. A to měl v té době dost velké sebevědomí na to, aby vyrazil na procházku po Brně v růžovém saku! Škoda, že ve volném pokračování Dědictví aneb Kurva se neříká už s ním taková legrace nebyla.
Z pekla štěstí 2, 2001
Když Karel Gott něco chce, tak to prostě dostane. V roce 1999 měla premiéru pohádka Zdeňka Trošky Z pekla štěstí a Gott přál jejím tvůrcům, aby měla úspěch a aby se na ni chodilo. A taky zmínil, že by se mu líbilo jednou si v podobné pohádce zahrát. Když tedy o dva roky vznikalo pokračování, mohl Zdeněk Troška přijít za Gottem s tím, že pokud to platí, má pro něj roli. Nebo spíš rovnou dvě. Majitel dvaačtyřiceti Zlatých a Českých slavíků se tu totiž ujal role Pánaboha i Lucifera. Ale těžko říct, jestli z něj měl někdo strach. :)
Když draka bolí hlava, 2018
Slovenský režisér Dušan Rapoš Gotta obsadil už v roce 1993 do své hudební romance Fontána pre Zuzanu 2 a o pětadvacet let později spojili síly znovu. Jejich pohádka Když draka bolí hlava se však moc nepovedla. Mistr si prý mohl vybrat, jestli se chopí role krále, nebo kováře, mnohem důležitější pro něj ale asi bylo, že se mohl na plátně sejít se svými dcerami Nelly a Charlottou. A taky jedním dost nehezkým drakem. A o co v hudební pohádce jde? Dráček Čmoudík vypráví dvěma dětem příběh z doby, kdy dvě sousední království zasáhla krutá kletba, kterou může porazit jen opravdová láska. Tedy pokud hrdiny nesežere hladový drak...
Bubeník a princezna, bůhvíkdy
Animák Bubeník a princezna vloni v létě rozčeřil stojaté vody českého internetu. Vypadal totiž hrozně. Ne, ne tak hrozně, jak si teď představujete. Vypadal mnohem hůř. Jako kdyby vznikl na začátku devadesátých let. A kdyby ho dělal někdo, kdo prošel dvoutýdenním školením „jak udělat upoutávku na animák.“ A na to školení nechodil. A byl slepý. A zjistil, že mu za jeho práci nikdo nezaplatí, takže se na to vykašlal. No prostě peklo. Premiéra měla proběhnout už v listopadu 2018, bohužel nějak to nevyšlo a teď nikdo neví, kdy film uvidíme. Karel Gott v něm má však dabovat krále, takže v kině ho sice už neuvidíme, ale možná uslyšíme. I když je otázka, jestli je to dobře.
