1. Robot nesmí člověka zranit, ale ani dopustit, aby se mu něco stalo.
2. Robot musí plnit lidské rozkazy, pokud ovšem nejsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot má právo na obranu, pokud ovšem tato samozřejmě nekoliduje s 1. nebo 2. zákonem.
Parketou Willa Smithe jsou chytré akční filmy. Já, robot (I, Robot) je chytrý akční film. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že buď hledám víc, nebo že Alex Proyas (Vrána /The Crow, Dark City, Garage Days) mohl s touto adaptací díla Isaaca Asimova udělat víc. Ani jedno z toho však neznamená, že Proyas jednoduše chtěl udělat něco víc, než jen chytrý akční film.
Větší dokonalost stroje znamená větší složitost. Větší složitost znamená šanci pro více odchylek. Některé odchylky mají tendenci se sdružovat, uvědomit si svojí identitu a dělat neplechu. Ať už tomu říkáme virus, nebo inteligence, na tohle téma natočil vzývaný japonský režisér Mamoru Oshii minimálně dva filmy – sérii Ghost In The Shell. Na západní polokouli stírání hranic mezi strojem a člověkem vzrušujícím způsobem podává Blade Runner Ridleyho Scotta, nověji pak Matrix bratří Wachowských.Del Spooner (Smith) je detektiv, který má tělo ještě natolik pružné, aby se rozběhl za zlosynem, jeho oči však už smutní pod nánosy všeho toho zla, které viděly. Del Spooner má zvláštní pifku na roboty. Je však asi jediným občanem, který jim nevěří, neboť populaci uklidňují zákony robotiky. Takřka v předvečer hromadného rozšíření nového, zajisté bezpečnějšího i výkonnějšího modelu NS-5 firmy US Robotics, je Spooner povolán k vraždě svého známého, dr. Lanninga. Lanning byl hlavní výzkumná hlava USR. Zatímco vše
nasvědčuje sebevraždě, Spoonerovi nejdou do hlavy určité drobnosti. Jak mohl Lanning bez cizí pomoci proskočit nerozbitným sklem? Na místě činu navíc Spooner najde robota, který se však vůbec nechová jako robot – zná emoce, sny a říká si Sonny. Spooner se jej snaží usvědčit z vraždy za každou cenu. Kdyby se jeho vina prokázala, lidstvo by bylo na okraji záhuby, a i proto mají Spoonera všichni okolo za blázna.Nad konkurenty letošního léta Já, robot vyniká v několika disciplínách. Předně je tu Will Smith, kterému scénář na míru upravil Akiva Goldsman. Smith podává Spoonera velmi civilně, nepřehrává a nehází oko na slečny v páté řadě.
Smithovi zdatně sekunduje Bridget Moynohan v roli Lanningovy spolupracovnice Calvinové.
Chicago roku 2035 pojmul Proyas velkolepě. Budova USR se pne do nebes, město je protkáno komunikačními sítěmi, po ulicích se suverénně pohybují roboti různých generací. Futuristickým typům vozu Audi vévodí koncept Audi RSQ, se kterým se prohání Spooner. Na okraji města nechybí obří skladiště a kus mostu vyhřezlý nad pustinou je příjemně chladivým mementem.
Mezi možnými inspiračními zdroji vizuálního zpracování najdeme jak Hvězdné války - šiky NS5, Matrix - Sonnyho skok, tak i videoklip Davida Cunninghama All Is Full of Love s robotickou Björk, jíž jako kdyby NS-5 z oka vypadli.
Proyas si ale na tricích nehoní triko, diváka dostatečně upoutá příběhem. Režie ho vypráví ve slušném tempu a sympaticky se drží stranou obvyklých klišé (viz vztah Spooner-Calvinová). Mezi akcí používá Proyas místo žvýkačkové lyriky introspektivní sondy do hrdinova života.
Na druhou stranu režisér téma duchů v mašinách a počítačových sítích nenahlíží nijak objevně a znalci oboru jeho hru brzy prokouknou. Zmiňované GITS i Blade Runner řeší stejnou problematiku originálněji, znepokojivěji, a přitom stále zůstávají akčními thrillery, abychom nevykročili z mezí žánru.
DALŠÍ TEXTY:
Audi RSQ
