Odpověď je jednoduchá. Třeba protože tenhle chlápek natočil celkem dobrý thriller The Lincoln Lawyer. Právě zmiňovaný snímek mu pomohl minimálně v tom, že si jej všimli velcí hollywoodští producenti, kteří mu svěřili práci na dalším filmu. A tím se stala Hra na hraně, která se pasovala do role odpočinkové gangsterky, kde není nouze o nadsázku, trochu humor a samozřejmě nechybí napětí.
Ono je takhle. Tak nějak na začátku asi látku cítili lidé jako Leonardo Di Caprio, Brian Coppelman a Michael Shamberg, kteří do projektu nacpali peníze. Skutečnost je však taková, že Hru na hraně se vlastně lze úplně v pohodě dívat a po více než hodině zjistíte, že se vlastně toho tolik neděje. Ben Affleck v roli magnáta Ivana Blocka, který vlastní stránky na internetové sázení, je nevěrohodným miliardářem a jeho protihráč Richie Furst v podání Justina Timberlaka je pouze trapným a nedokonalým hrdinou.
Affleck jako padouch
Tito dva pánové rozehrávají hru o to, kdo bude na svobodě a užívat si peněz. Richie se stane jakýmsi rukojmím svého chtíče a za velké peníze stojí na boháčově straně. Jenže do hry vstupují policejní agenti a ti samozřejmě chtějí, aby mladík shodil Ivana Blocka a poslal jej svým svědectvím do basy. A tak všichni chodí sem a tam, střídají se interiéry a exteriéry a probíhají nezajímavé a nudné dialogy. Úplně na rovinu, ono tak nějak utíká. Záběry na tropický svět kolem každého chudáka na chvíli ukolébají a dají mu pocit falešného blahobytu. Ben Affleck je velmi dobrým hercem a ještě lepším režisérem. Proč vzal roli ve filmu, který má jen průměrný scénář, je samozřejmě otázka, na kterou nemá smysl hledat odpověď. Affleck prostě vzal roli a dostal za ni zaplaceno. Současně však je nutné filmu přiznat alespoň snahu o několik momentů překvapení. Jenže ty klidně můžete prospat, protože vás všechny ty dlouhé minuty konverzačního tlachání totálně uspí. Ivan Block je naštěstí postavou, která baví svým padoušstvím a pouze bigotní křesťan a člověk propagující dobro na všech frontách, může fandit nemastně neslanému Richiemu.
Gemmo, nehraj!
Aby toho nebylo, tvůrci samozřejmě do „vysoké hry“ mezi oběma pány umístili ženu. Když už se hraje hra nervů, nesmí chybět kráska. Současný Hollywood se snaží nabourávat stereotypy krásy třeba tím, že obsazuje atypické a neokoukané tváře. Prostě tu máme dvě velké hvězdy, tak mezi ně prskneme třeba takovou Gemmu Arterton, která před několika lety zabodovala adolescentním hitu Princ z Persie: Písky času, kde si střihla postavu baculaté princezny. Nyní je tedy balvanem, kolem kterého se tančí psychologická hra nanicovatého blba a charakterního padoucha. Pravdou je, že velké oči a rty nafouklé jako polštář matračky, nestačí. Hra na hraně je solidním průměrem, což možná někomu bude připadat jako slabé hodnocení, ale pravda je taková, že v kontextu filmů z poslední doby to není vůbec ztracený čas. Prostě je to taková odpolední jednohubka, na jejíž děj, pokud budete mít štěstí, zapomenete do druhého dne.
Hodnocení: 50 %
