Hnědý králíček (The Brown Bunny) Vincenta Galla zaznamenal další obrat- z opovrhovaného zmetka se náhle stává oceňovaný snímek. Připomeňme si ale nejdřív základní fakta:
Květen 2003: Vincent Gallo přijíždí na festival v Cannes se sotva dokončeným bijákem Hnědý králíček. Od autora minimalistického Buffalo‘66 se čekalo hodně, autorova uvítací věta „Přijel jsem za análním sexem“ ale sebrala vítr z plachet všem. Projekce sama skončila pískotem a bučením, biják byl prohlášen za nejhorší v historii canneské soutěže. Na tiskovce se zdálo, že se Gallo kaje, o pár dní později vyšlo najevo, že ne, že se nikdy za nic neomlouval a ani omlouvat nebude. Umělcovi příznivci si oddechli. Vincent Gallo, filmař, herec, hudebník, fotograf i malíř, je navenek velmi svérázný a postoj „Kašlu na vás, vím co dělám“ se cení. Pravdou ale zároveň bylo, že Gallo anoncoval, že snímek přestříhá. A tak na podzimní festivalový okruh vyrazila verze zkrácená o 27 minut (výsledná minutáž= 93 min).
Děj: Motorkářský závodník Bud Clay (Vincent Gallo) vyráží ve svém transitu s motorkou na palubě přes celou Ameriku, do Kalifornie. Tam se má zúčastnit dalšího závodu a zároveň setkat se svou dívkou Daisy (Chloë Sevigny).
Cesta zabírá pět dní a obrovskou část kina (silnice, motely…). V nové verzi je vidět jenom jedno přenocování, čímž se ztrácí útrpná monotónnost cesty, jedné nejpomalejších v dějinách filmu. Ven šla i snová sekvence s Budem a Daisy na motorce. Nahrazuje jí pár záběrů polibků. Gallo překvapivě zkrátil i jednu z nejlepších scén (nejen tohoto) filmu.
Místo: saliny u Bonneville.
Scéna: Galllo nasedne na motorku a jede k tetelivému obzoru. Tam se rozplyne, v horkém vzduchu, fata morgánách a nebeském bordelu… a za chvilku se vrací. Jeden záběr.
V nové verzi se nevrací. Končí to zatmívačkou. A ztrácí to smysl. (neschopnost uniknout sobě samému). Smysl pak ironicky ztrácí i plakát filmu, neboť jeho motivem je právě Budův návrat.
Poslední změny jsou schované v závěru. Když Daisy zmizí z hotelového pokoje, Bud se choulí na posteli a- střih. V dalším záběru už sedí v autě a řídí. Pohled vpravo. Mrtvolka. Konec. Žádná nehoda, smrt. A žádný hnědý králíček.
Buď to ten chlap sestříhnul hodně narychlo, anebo ho k tomu nutila produkce (zčásti on sám). Jakkoli, zkrácená verze funguje na širší publikum, ale rozhodně neposkytne tak intenzivní (anebo spíš autentický) zážitek, jako verze dvouhodinová. Na druhou stranu, tím že Gallo dostal ve Vídni cenu FIPRESCI, dostane se zprzněnému Králíčkovi větší publicity, širší distribuce a ve finále snad Gallo ještě někdy něco natočí.
DALŠÍ TEXTY:
Hnědý králíček- recenze
Buffalo’66- recenze
Vincent Gallo: kontroverzní hovory
Vincent Gallo: nejoblíbenější filmy
Vincent Gallo: nikomu se neomlouvám!