Ruštinu se filmová star ale prý nikdy neučila. Herec ji poslouchal nejdřív jako mvuziku. "Pak jsem se soustředil na přízvuk a potom jsem věty opakoval. Tak jsem se naučil i anglicky. Poslouchal jsem zvuk, pak jsem ho napodoboval a přišel na to, že mi ostatní rozumějí, i když nemám tušení, co říkám," řekl herec v rozhovoru s deníkem Kurier.

Prokofjevův Ivan Hrozný byl původně hudbou ke stejnojmennému Ejzenštejnovu filmu. Až po skladatelově smrti se dílo upravilo do podoby oratoria, a to za přísného sovětského politického dohledu.

V mluvené roli mohli diváci Depardieua na festivalu v Salcburku vidět už před třemi lety. Po letošním vystoupení v Ivanovi Hrozném v neděli publikum nešetřilo ovacemi a kritika chválou. Kromě francouzského herce si je vysloužili i ostatní recitátoři, dirigent, hudebníci a pěvci. Kurier označil představení za zjevení.

I přes úspěchy na pódiu a filmovém plátně se Depardieu cítí ale spíš už vinařem než hercem. "Mám v Paříži čtyři restaurace. Znám sedláky, kteří chovají krávy a prasata, co zpracováváme, vím o každé zelenině, jak a kde vyrostla," řekl herec. Dodal, že film má pořád rád. "Je to ale jen malý kousek koláče, který tvoří můj život. Možná jedna rozinka." Teď prý dělá to, co miluje. "Proto taky nikdy nepůjdu do penze," řekl deníku Der Standard.
Myslí si, že dnes už se taková filmová hudba, jakou udělal Prokofjev, neskládá. Hudebníci prý vezmou pár melodií z Verdiho či Mozarta a zaranžují je. Podobné je to podle Depardieua i v malířství a literatuře. Umělecky za něco stojí také nanejvýš každý dvacátý film, řekl herec v rozhovoru pro list Der Standard.

Na herectví mu nejvíc "jdou na nervy" jeho blázniví aktéři - režiséři, kteří si namlouvají svou genialitu, a herci, které sžírá strach. Nikoho ale jmenovat nechtěl. Sám prý filmy nikdy nedělal pro peníze. "Je to velký luxus moci tohle říct, ale je to pravda. Vždy jsem následoval jen svou vášeň, nikdy peníze. Nenávidím práci, nenávidím placení sociálního pojištění. Nenávidím taky politiku," dodal Depardieu, který u rozhovoru popíjel víno, kouřil a jedl oříšky.

S nadváhou bojovat přestal. "Už jsem na to příliš starý. Ve třiašedesáti tuk jasně vítězí nad svaly, bude mě prostě pořád víc a víc... Je mi to jedno. Někdy, až přijde můj konec, pravděpodobně exploduju. Ale nemusím taky pořád být tak pěkný, jako jsem býval - jestli jsem býval," řekl se smíchem herec. Sexy je člověk podle něj proto, že je mladý. Ve vyšším věku má jiné vášně - dobré jídlo a víno.