Filmů, v nichž se dají dohromady senioři a hrají jako o život, už vznikla celá řada a ne každý stál za zapamatování. Naopak mi v prvních minutách tohoto snímku vytanula na mysl spousta jiných, které si stále pamatuji a rád se na ně i po letech podívám. Frajeři ve Vegas nejsou klasickou nostalgickou podívanou, jako byl kdysi docela kultovní film Dej si pohov, kámoši s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem.
zdroj: Archiv
Pařba ve Vegas po třiceti letech?
Čtveřice hrdinů v podání Michaela Douglase, Morgana Freemana, Roberta De Nira a Kevina Kline se nechce zrovna se stářím vyrovnat v relativním poklidu a ukázat moudrost hodnou jejich věku. Do jejich životů vstupuje totiž jedinečná šance nevyrovnávat se s nějakým uhozeným stářím, ale naopak mu alespoň na chvíli ukázat záda. Přiznám se, že právě tato skrytá myšlenka se mi na komedii Last Vegas líbila asi nejvíc. Dnes žijí svoje životy každý jinde, ale kdysi dávno to byla nerozlučná čtyřka z New Yorku. A dnes? Jeden z nich se žení a všichni se po opravdu dlouhé době potkávají, aby to společně roztočili ve Vegas. Billy, Paddy, Archie, Sam a samozřejmě žena pro romantickou linku Diana v podání Mary Steenbugen to roztočí ve městě, které opravdu nikdy nespí.
Ani náhodou a to je dobře!
Pokud čekáte další Hangover, kde se bude chlastat a zapomínat na to, co událo na pijatice den před tím, pak jste na omylu. I přes urputnou snahu hlavních protagonistů zapomenout na stáří, je právě jejich věk tím největším kamenem úrazu, který snímek táhne ke dnu. Neustále se o něm totiž mluví. Romantická linka nepasuje k jejich věku, ale je vlastně příjemná, sympatická a… a romantická. Průměrný scénář Dana Fogelmana vytahují nahoru hlavní protagonisté, jejichž herectví je prostě nadprůměrné i ve filmech, kteří za polovinu hodnocení běžně nedosahují. Právě jejich um dává zapomenout na klišovité dialogy a na scénky, které připomínají místy teenagerskou komedii, jen špatně obsazenou. Rozhodně si však prosím zapište za uši, že film vlastně nijak nehaním. Naopak jsem si díky němu užil jedno chladné odpoledne a jsem rád, že jsem jej viděl. A možná se k němu rád vrátím za nějakých deset let, až si budu říkat, jak moc starý jsem.
Hodnocení: 70 %
