Protože samozřejmě neznám přesné okolnosti Smetanova případu a formulace v tomto filmu mi připadly zvláštní a navzájem si odporující, obrátil jsem se na Wikipedii a zjistil, že podle ní to všechno bylo podstatně jinak: Smetana nikdy nebyl odsouzen k žádnému vězení a nikdy nebyl odsouzen za to, že zesměšňoval politiky. Byl odsouzen za to, že zničil cizí majetek (billboard) a byl odsouzen k veřejně prospěšným pracem. Na které odmítl nastoupit, čímž se z prospěšných prací automaticky stalo vězení, aniž by o tom musel nějaký soud jednat. Protože máme takový právní řád.
zdroj: Archiv
Je možné, že Wikipedie lže, a že to ve skutečnosti bylo ještě jinak. Ale to, co jsem si přečetl na Wikipedii, mi dávalo podstatně větší smysl, než to, co jsem viděl ve filmu.
Především musím zdůraznit, že samotný Smetana na mě (z filmu) působil jako inteligentní a férový chlap. Vědomě se rozhodl přikreslit politikům tykadla, nestyděl se za to, nesnažil se to utajit, ke všemu se doznal, zaplatil škodu, ale odmítl symbolický trest a byl připraven nést za odmítnutí trestu následky (méně symbolický trest). To mi připadá naprosto OK a takovýto způsob vyjádření odporu (a současně upozornění na sebe) mi přijde dokonce velmi sympatický. Myslel jsem, že na něj podobně nazírají i tvůrci filmu, takže příliš nechápu název a plakát se Smetanovou ladovsky stylizovanou hlavou, odkazující na "Dobrého vojáka Švejka".
Film vypadá, že se na tento Smetanův čin následně "nalepili" tvůrci filmu a snažili se ho více zpropagovat, a to jakýmikoliv prostředky - včetně toho, že se snaží Smetanu a jeho čin komplikovaně (v přestrojení!) konfrontovat s různými osobnostmi (s nichž většina nemá s celou kauzou nic společného). Na což osobnosti reagují racionálně, pobaveně nebo udiveně, ale téměř nikdy z toho není nic šokujícího, překvapivého, nebo aspoň zábavného. Co má Ivan Langer udělat, když se ho tvůrci v závěru rozhovoru o Smetanovi zeptají "Můžete potvrdit, že žádné z peněz na vaši kampaň nebyly z odkloněných korupčních peněz?" Hořce se usměje a slušnými slovy pošle tazatele do prdele. Načež ve filmu není použito 14 z 15 minut, které jim věnoval, a zůstane zde pouze toto finále. BTW, já nemohu potvrdit, že žádné z peněz na FFFILM nepocházejí z odkloněných korupčních peněz.
Naopak "fanoušci" Smetany mi připadali jako "hlas lidu", který můžeme vídat v diskusích pod články na zpravodajských serverch. Nechybí skandování "Zavřete politiky, ne Smetanu", nechybí vážně míněná tvrzení "Smetanův případ je první krok k justičním vraždám" nebo "Musíte ho propustit, protože je zástupcem národa" a vážně míněná právní konstrukce "Politici jsou placeni z našich peněz, proto volební plakáty patří nám všem, proto na ně mohu malovat tykadla". Většina těchto lidí se snaží dělat, jako že je v pohodě a že to berou s humorem, ale přitom je vidět, jak jsou plní nasranosti a každou chvíli je může klepnout infarkt. Což bohužel platí i pro oba tvůrce, kteří jsou na plátně hodně vidět a pokládají dlouhatánské instruktážní otázky ve stylu "Nepřipadá vám, že když blablablablabla, tak blablablablabla, protože blablablablalba?", na což tázaný většinou odpovídá "Hmm, asi jo".
Smetana většinu filmu působí dojmem, že si sice pevně stojí za svým činem, ale že je mu medializace (obecně i v podobě tohoto filmu) nepříjemná. Což je opět postoj, který mohu pouze obdivovat, a jehož sílu tento film oslabuje.
Pokud mi nakonec připadali Langr, Nečas a státní žalobce jako nejsympatičtější postavy filmu (po Smetanovi), obávám se, že něco nebylo v pořádku (ať už s filmem nebo se mnou).
Film je tak extrémně politicky polarizovaný, že hrozí značné nebezpečí, že bude recenzován především na základě toho, nakolik se recenzent shodne nebo neshodne s politickým cítěním jeho tvůrců - viz například tento žertovný článek na Britských listech.
Kdybych měl film hodnotit tímto způsobem, musel bych mu dát něco okolo nuly procent.
"Politická message" tvůrců by ale neměla nijak ovlivňovat mé hodnocení filmu, který z čistě filmařského hlediska poměrně ujde, je slušně sestříhaný, doprovázený hudbou Bedřicha Smetany (sofistikovaný humor!) a s několika mírně vtipnými mini-pointami.
Je ale bolestivě patrné, že tvůrci měli k dispozici velice málo použitelného materiálu, takže film nafukují zcela zbytečnými záběry a scénami, aby měl skorocelovečerní stopáž: Rozhovor se Smetanou ve vězení o tom, že se mu ve vězení nic zvláštního nestalo. Rozhovor se Smetanovým ex-kolegou o tom, že Langerovým přátelům patří většina náměstí, což ví od dobře informovaného zdroje, který si nepřál být jmenován. Nebo akce, v rámci které tvůrci filmu (Vít Klusák a Filipa Remunda) za doprovodu smyčcového kvarteta ze zvedací plošiny obřadně přimalují tykadla na nesouvisející volební plakát - a nic se nestane. Nikdo je nezatkne, nikdo se nepohorší, jen hrstka okolostojících přátel zajásá.
A to je symptomatické pro většinu filmu: Za každou cenu, jakýmikoliv bizarními prostředky a nefér metodami, se snaží vyprovokovat jakoukoliv extrémní reakci z kohokoliv. Ale nic se nestane.
Což se dá vykládat také jako potvrzení teorie Klusáka a Remundy, že jsme všichni Švejkové a je nám všechno buřt - ale opravdu netuším, jestli to tak zamýšleli.
Hodnocení: 40 %
P.S: Na festivalu v Jihlavě byla (nesoutěžně) uvedena podstatně kratší verze filmu s jiným názvem (Svobodu pro Smetanu).
