Loňský celovečerní debut herce, scénáristy a režiséra Raye McKinnona Chrystal je skvěle zahraný a střižený atmosférický film. Problematické finále, podobnost s konkurencí a to, že se Chrystal odehrává na nadužívaném Jihu jsou jisté slabiny. Fanouškům Billyho Boba Thorntona a pomalé jižanské gotiky by však Chrystal neměli pohrdnout.Nocí smáčený horizont arkansaského venkova osvětlí reflektory automobilu. Zatímco se auto pomalu blíží, objeví se pronásledovatel – policie. Oba vozy brázdí okresku v těsném závěsu dokud první auto, ve kterém sedí mladí manželé Joe (Billy Bob Thornton), Chrystal (Lisa Blount) a jejich malé děcko, nesjede z úzké silnice. Zatímco přemýšlíte, zda řidič strhnul volant, nebo nezvládl řízení, kola vozu umírají ve vzduchu. Chrystal si zlomí páteř a vidí nezraněné děcko odcházet do lesa…
To vše v dlouhých a tichých záběrech. McKinnon, autor oscarového kraťasu The Accountnant nikam nespěchá, vědom si toho, že buduje chrám samoty. Ladí tak obraz do stejné tóniny, jako plátno později hlavní hrdina.
Uplyne 16 let. Chrystal bydlí v Joeově domku na samotě u lesa a spí s kde kým (scéna, která to znázorňuje, mi svou nahou samozřejmostí a neuctivostí připoměla povídky Huberta Selbyho). Pak se objeví Joe. S krátkým účesem, tetováními, zpomalený a s podivně odcizeným pohledem v očích nenechává Thornton nikoho na pochybách, že se hrdina vrací z dlouhého pobytu ve vězení. Byl tam 16 let.Joe se nastěhuje k Chrystal, což se nelíbí její afektované matce Gladys (rozšafná Grace Zabriskie). Joe se ale chová nanejvýš mírumiluvně. Prořeže stromky, poseká trávu a za domem sváří jakousi velikou skulpturu ze šrotu. Tiše a pomalu, klasicky po thorntonovsku by se rád dal s Chrystal zase dohromady. Ona, lehce pomatená a bolestmi zkoušená zatím stále přemýšlí o tom jejich dítěti, které tehdy po nehodě nikdo nenašel. Blount rozehrává Chrystalina trápení přes filtr krásy +statečnosti a drží je v pouhých záblescích – jako kdyby to byla holka, která proběhla trnovým křovím.
Jak se Joe sžívá s okolím a starými známými, narazí na něj naspídovaný pošuk a dealer Snake (sám Ray McKinnon v opravdu bláznivé kreaci). Snake se pokouší Joea zlanařit do svých obchodů, ale Joe už trávu pěstovat nehodlá. Snake mu nevěří, a když ho nezaplete do svých sítí, hodlá jej zničit.Usedlé venkovské vody pak ještě čeří slepý černý Kalid (Harry J. Lennix), který přijel z Chicaga bádat po místních hudebních tradicích. Díky Kalidovi Chrystal znenadání objevuje zapomenuté city a Joe v sobě objeví určité nadpřirozené schopnosti.
Příběhem o muži, který po letech v lochu hledá vykoupení se Chrystal velmi podobá o rok staršímu dramatu Muž, který zabil (Levity) Eda Solomona. Titulku tam navíc s
vým typicky flegmatickým způsobem sehrál opět Billy Bob Thornton. V přímé konkurenci pak Chrystal ostudně ztratí ve finále, kde jako kdyby McKinnon nevěděl kudy kam a rozhodnul se pro nejapně baladický konec. Jižanské prostředí, tajemné, starozákonně kruté a mystické, je v mnoha filmech jenom působivou kulisou. V Chrystal ale dostává velmi realistické obrysy. Díky Kalidovi totiž může Jižan McKinnon obecenstvu představit místní tradiční bluesovou a countryovou hudbu. V soundtracku se pak nově upravené i archivní nahrávky scházejí v celkem pozoruhodném mixu.
Kamera Adama Kimmela tónuje obrazy do šera před deštěm a dotváří tak příjemně syrový nádech tohoto malého, ale kolem a kolem zajímavého snímku.
