Hledají-li filmaři herce, jenž by vynikl po boku hvězdného protagonisty, a přitom se smířil třeba jen s několika málo minutami na plátně, volba často padne na Bruce Greenwooda. Mužný padesátník (nar. 12. srpna 1956) v posledních letech slavil úspěchy nejen v kasovních trhácích jako Dvojí obvinění (1999) a Já, robot (2004), ale také v úloze prezidenta Johna F. Kennedyho v historické rekonstrukci Třináct dní (2000).
Rodák z městečka Rouyn-Noranda (kanadská provincie Québec) snil o dráze profesionálního lyžaře-sjezdaře. Vážné zranění z časů vysokoškolských studií filosofie a ekonomie na University of British Columbia jej však „odsoudilo“ k hledání nové životní náplně. Nakonec to u syna věhlasného geofyzika a univerzitního profesora Hugha Greenwooda vyhrálo herectví. Na divadle se Bruce představil již v sedmdesátých letech, když se uplatnil na scénách (tehdy) domovského Vancouveru. Od osmdesátých let pak Greenwood žije ve Spojených státech, nejprve zde nabyl klasické herecké vzdělání v newyorské American Academy of Dramatic Arts, posléze se přestěhoval za televizními a filmovými úlohami do Los Angeles.
Debut před kamerou zažil Bruce Greenwood již v časech svého vancouverského období v roce 1979. Na kanadský dobrodružný thriller Medvědí ostrov (1979) s Donaldem Sutherlandem a Vanessou Redgraveovou a roli jednoho z členů posádky, jež pátrá po ponorce plné nacistického zlata, však navázal až o několik let později ve Státech. Kromě epizodní roličky v legendárním Rambovi (1982) se navíc dlouhá léta nedokázal prosadit do kin. O to výrazněji se mu ale vedlo na televizních obrazovkách. Začínal drobnými roličkami (hororová antologie The Hitchhiker, série ze soudního prostředí Matlock a Perry Mason, detektivka Jake a Tlusťoch, 1987) a během kariéry nalezl uplatnění v sériích všech žánrů a kvalit.
Televiznímu seriálu zůstává Greenwood věrný dodnes. Na rozdíl od filmu mu totiž poskytl pestré spektrum výrazných rolí, od mladého studenta Jacka, přivydělávajícího si jako soukromé očko, (Legmen, 1984) přes průlomovou úlohu lékaře Griffina, kterého smrtící choroba přiměje nalézt si cestu k Bohu, (nemocniční St. Elsewhere, 1986-88) až k roli pomstychtivého obchodníka Pierce Lawtona, znepříjemňujícího život hrdinům soap-opery Knots Landing (1991-92). Vrcholem Greenwoodovy televizní kariéry pak je dvojice hlavních úloh v pohříchu nepříliš úspěšných sériích Hardball (1994) a Pan nikdo (1995-96). První z nich byla „baseballovým“ sitcomem a nabídla roli veteránského nadhazovače Davea Logana, druhá thrillerem o fotografovi Thomasi Veilovi, kterého kdosi vymazal ze všech registrů.
Jakkoli se Bruce Greenwood stal charismatickou hvězdou televizních obrazovek, spatřit jej na plátně bylo ještě na konci osmdesátých let velmi nesnadné. K jeho filmovým vrcholům tehdy patřil oblíbený erotický snímek Smyslná orchidej (1990) nebo akční Přepadení ve vzduchu (1992) s Wesleym Snipesem – v obou případech se objevuje jako suchar, němž se zrcadlí charisma hlavního hrdiny. Posun v Greenwoodově kariéře je spojen se jménem jeho krajana, režiséra Atoma Egoyana. Oba Kanaďané spojili své síly hned třikrát – při vzniku toho nejlepšího, co proslulý nezávislý tvůrce vytvořil. Napoprvé v ceněném dramatu Exotica (1994), jež nabídlo úlohu samotářského účetního Francise Browna, fascinovaného mikrosvětem striptýzového klubu. Na úvodní spolupráci navázali adaptací románu Russella Bankse Světlé zítřky (1997), kde Greenwood ztělesnil Billy Ansella, jenž se neúspěšně pokouší srovnat se smrtí svých dvou dětí. Třetí spoluprací pak byl „film ve filmu“ Ararat (2002) o štábu připravujícím drama věnované genocidě Arménů Turky na počátku minulého století. V něm si Greenwood zahrál herce představujícího ústředního hrdinu natáčeného dramatu. Trojice nenápadných mužů, jejichž „normálnost“ odráží neobvyklost, někdy až bizarnost prostředí či situace, ve které se ocitají, byla zároveň třemi výjimečnými příležitostmi k psychologicky náročným postavám, prověřujícím Greenwoodovo herecké umění.
Poslední desetiletí v Greenwoodově podání se nese v duchu vedlejších úloh z rozmanitých hollywoodských titulů. V časech politické korektnosti se elegantní Greenwood uplatňuje v rolích veřejně činných, obdivovaných mužů. Představil se v rolích veskrze čestných chlapů, mnohem častěji však ztělesňuje antihrdiny, kteří za maskou vítěze skrývají svou temnou tvář. K takovýmto figurám patří nejen doktor Caldicott, přetvářející rozjívené teenagery ve spořádané chlapce a dívky, v thrilleru Podivné chování (1998), ale i Nick Parsons, jenž předstíráním vlastní vraždy pošle svou manželku (Ashley Juddová) do vězení, v akčním dramatu Dvojí obvinění (1999) či proradný prezidentský poradce Bill Sokal v soudním dramatu Krvavá volba (2000).
Ke Greenwoodovým portrétům úspěšných mužů se bezesporu řadí i John F. Kennedy v dramatické rekonstrukci Třináct dní (2000) o událostech kubánské raketové krize, která hrozila vyústit v jadernou válku. Působivost snímku dokázal Greenwood podtrhnout věrným vystižením osobnosti i manýrů dodnes obdivovaného amerického prezidenta. Dalšího "pana prezidenta" zosobnil v dobrodružství Lovci pokladů: Kniha tajemství (2007). Naopak ve světě byznysu uspěl jiný z Greenwoodových hrdinů, majitel robotického koncernu Lawrence Robertson, neprávem podezřívaný z pokusu o světovládné spiknutí, ve futuristickém thrilleru Já, robot (2004). Žánrově pestré období Bruce Greenwoda podporuje i horor Hlubina (2002), sci-fi katastrofické (Jádro, 2003) i akční (Déjà Vu, 2006) nebo akční komedie (Detektivové v Hollywoodu, 2003) – obvykle v roli uhlazeného kapitána, policejního i vojenského. Jeho image se hodí i do Star Treku, ve filmu z roku 2009 si zahrál kapitána Christophera Pikea.
Ale také jako tatínek v dětské komedii Rychlý Stripes (2004). K výrazným titulům tak patří jen adaptace literární klasiky (Božská Julie, 2004, a role aristokratického obdivovatele stárnoucí herečky) anebo životopisná dramata (Capote, 2005, a partner obdivovaného novináře Capoteho Jack Dunphy; V zajetí rychlosti, 2005, věnovaný motocyklovému nadšenci Burtu Munrovi).
Přestože se na filmových plakátech obvykle neobjevuje, Bruce Greenwood patří k předním dělníkům Hollywoodu, jejichž bezejmenné herectví vždy diváky zaujme.
