Horrorový příběh vznikl podle stejnojmenné povídky Stephena Kinga. Michael Enslin (John Cusack) je spisovatel, který se zabývá nadpřirozenými jevy. Pravda, posud žádné duchy neviděl, ale je ochotne se podívat, zda doma nějaké máte. Nikdo ale nevlastní víc než legendy.
A tak se Michael rozhodne strávit noc v hotelu Dolphin v Ney Yorku, přesně řečeno v pokoji 1408. Hotel rezervace do tohoto pokoje nepřijímá. Když se jim Michael vnutí, přesvědčuje jej manažer Gerald Olin (Samuel L. Jackson), aby si vzal jakýkoliv jiný pokoj. Ukazuje mu celý fascikl s materiály o úmrtích v pokoji 1408 (a nabízí i dobrou láhev vína), ale Michael je neoblomný. A tak dostane klíč, a jde do pokoje 1408.
Pokoj 1408 je na první pohled docela obyčejný, a Michael tak o něm mluví i do svého diktafonu: Všechny hotelové pokoje jsou jaksi ponuré… Kolik lidí tu spalo přede mnou? Kolik jich zešílelo? Kolik jich zemřelo? Michael se zamyslí. Pak je tu najednou chladno… zavolá topenáře, mezitím mu někdo na polštáři zanechá bonbóny, poskládá toaletní papír. Pak recepce zavolá, že se může z pokoje odhlásit. Odmítne. A krátce po tom…
Vidí umírat lidi, kteří v pokoji zemřeli. Neví zda jde pouze o jeho vidiny. Z obrazu se vyleje voda a zavalí ho, padá sníh a mrzne, vidí svou zemřelou dceru Katie. Utéci nelze. Jeho počítač selže a bývalá žena Lily (Mary McCormacková) mu nejdříve nevěří, pak s ní ztratí kontakt. Michael stále uvažuje chladně logicky: když telefon nefunguje a dveře se nedají otevřít, pokusí se vylézt oknem. Ale tak jen zjistí, že je skutečně ve světe jiném než ten, který zná. Sám. Jde teď o přežití v nebezpečném cizím světě, který mu klade nové, osobní nástrahy.
Přijetí skutečnosti, že nelze kontrolovat okolní realitu, je pro Michaela těžké, a právě je jednou z hlavních myšlenek filmu: vzpírá se to celé americké kultuře. To, že vidina jeho dcery není skutečnou dcerou je téměř stejně kruté jako vytržení z vidiny vlastní záchrany. Ale Michael nechce být obětí, je to rozený válečník, který se nikdy nevzdá. Bude riskovat i vlastní život, ale nenechá zvítězit to neviditelné něco, které ovládá pokoj 1408. Dole v hotelu mu Olin připíjí vínem a chválí jeho vynalézavost. Je na vás, jak to pochopíte…
Předností filmu je, že nikdy nezhloupne. Musíte ovšem uvěřit v novou realitu pokoje 1408. Ať již si ji vysvětlíte halucinogeny nebo pastí osobního osamocení a bolesti, pocitem viny, který pronásleduje Michaela po smrti Katie, nebo něčím v čokoládě a ve vzduchu. Je to jako v Shakespearovských hrách – vstupujete do nového světa. Jakmile na to přistoupíte, je už všechno pochopitelné a nakonec i logické. Síla pokoje 1408 je v tom, co ví o hostech a jak toho používá; slabí hosté končí smrtí. Ale je to vlastně válka se sebou samým, útěk z vlastní pasti, ne vnější.
Herecky má film téměř výlučně na bedrech John Cussak. Samuel L. Jackson se objevuje jen na začátku a krátce ke konci. Mary McCormicková má výraznou, ale ne velkou roli, Katie je tam krátce. Cusack je věrohodný jako spisovatel, který píše brak, i jako otec, kterému záleží na uzdravení dcery, i jako muž, který pochopil, že vlastně chce žít a kupodivu i psát. Nikdy nezlevní, díky tomu i celkem rychlému tempu si ani neuvědomujete, že se díváte na one man show v poměrně levném filmu.
To je režisérsky velké umění a Mikael Håfström dokázal více než mnozí, kteří pracují s podobným materiálem, ať je to horror nebo krátká hra, nebo jejich spojení.
