V jako Vendeta – o comicsu

- eXtra kiNo autor: red

Když se v roce 1982 objevil v britském comicsovém časopise Warrior první díl V jako Vendeta, angloamerické comicsové produkci vévodili barvotiskoví superhrdinové s nadpřirozenými schopnostmi a grafické romány byly teprve v plenkách

Když se v roce 1982 objevil v britském comicsovém časopise Warrior první díl V jako Vendeta, angloamerické comicsové produkci vévodili barvotiskoví superhrdinové s nadpřirozenými schopnostmi a grafické romány byly teprve v plenkách. Comicsový klasik Will Eisner čtyři roky předtím přišel s knihou A Contract with God, považovanou za první dílo tohoto comicsového podžánru. Až díky nastupující generaci tvůrců však měly být odkryty další a další možnosti, jež comics jako médium nabízí.

V čele průkopníků měl stanout anglický scenárista Alan Moore a V jako Vendeta měla být prvním z jeho děl, kdy si vyzkouší formu široce strukturovaného vyprávění, vytvářejícího složitý příběhový obrazec. Dnes lze Moorea směle přiřadit k předním postmoderním literátům po bok Umberta Eca nebo Kurta Vonneguta Jr. – také jeho knihy nabízejí rozsáhlé odkazy na velká umělecká díla minulosti, ale i to nejpokleslejší, co nabízí popkultura, od braku až po pornografii. Mnohá z jeho děl pak mají ambici posunout comics tam, kam dosud nevkročil. Jeho Strážci (1986-1987) dokázali, že i superhrdinský epos může být plnohodnotným dílem zaměřeným na dospělého čtenáře. Bezmála šestisetstránková viktoriánská detektivka Z pekla (1991-1998) se vracela k případu bestiálních vražd Jacka Rozparovače. A dva díly dobrodužné Ligy výjimečných (1999, 2002) vzešly z přepečlivého studia fantastické, detektivní a brakové literatury devatenáctého a počátku dvacátého století, které Mooreovi umožnilo sypat z rukávu jednu citaci za druhou.

Alan MoorePři pohledu na dílo Alana Moorea si nelze nepovšimnout postupného přechodu od angažovaných látek až k současné špičkové zábavě, která ale nemá s „nastavováním zrcadla společnosti“ nic společného. Raná V jako Vendeta tak zůstává jeho nejpolitičtější knihou, když přináší nepokryté varování před možnou fašizací Anglie, vycházející ze vždy přítomné nenávisti vůči menšinám rasovým, sexuálním i názorovým, ale i z konzervativního thatcherismu, panujícího tehdejší Velké Británii. Moore samotný v článku z října 1983 nepokrytě přiznává inspiraci pramáti všech dystopií, Orwellovou novelou 1984, ale odkazuje se i na Aldouse Huxleyho (Báječný nový svět) a Ray Bradburyho (451° Fahrenheita) či příběhy comicsových hrdinů jako Batman či Soudce Dredd. Ve svých varováních ostatně nezůstal osamocen, ve světě filmu má jeho dílo paralelu v souběžně vznikajícím snímku Brazil (1985) od Terryho Gilliama. Ocenění si zaslouží především Mooreova snaha rozebrat metody totalitárního režimu, užívající nejen samotnou represi, ale i hrozby, které bezbranného a ustrašeného jedince doslova paralyzují. Na straně druhé si pak všímá prorežimního divadýlka zdůrazňujícího skvělost a jedinečnost statu quo (ne nadarmo mají slova fašismus a fascinovat společný základ). Také hlavního hrdina „Vendety“ moc dobře ví, že chce-li porazit režim, musí všechny jeho metody ovládnout lépe než jeho protivníci.

V jako Vendeta - comicsKe spolupráci nad příběhem anarchistického teroristy, který s poťouchlým úsměvem svádí souboj s fašistickým režimem budoucnosti, Moore povolal kreslíře Davida Lloyda. Pro něj byla V jako Vendeta nepochybným vrcholem kariéry, přestože se ještě mnohokrát sešel se scenáristy zvučných jmen – Grantem Morrisonem (Hellblazer), Garthem Ennisem (War Stories) nebo Warrenem Ellisem (Global Frequency). Byl to právě Lloyd, kdo dal anarchistovi, ukrývající se pod monogramem V jeho svébytnou podobu – smějící se masku s mušketýrskou bradkou a černý kostým inspirovaný revolucionářem Guyem Fawkesem, jenž se roku 1605 pokusil vyhodit do vzduchu budovu anglického Parlamentu.

V jako Vendeta - filmTam, kde Fawkes selhal, jeho nástupce V pouze zahajuje svou misi za rozvrácením tyranie a nastolením anarchie. Po zničení několika budov-symbolů V dovrší svou osobní pomstu na mužích a ženách, kteří se podíleli na jeho dávném utrpení v koncentračním táboře. Teroristův propracovaný plán však nesměřuje k „pouhé“ osobní mstě, ale ke zničení všech prvků fašistického státu – od složek policie až k Osudu, všemocnému počítači, jež řídí osud Anglie. Protože je dosti obtížné sžít se s monstrózní figurou neemotivního a neomylného bojovníka, jehož do střetu s mocí vhání – ať už to čtenář vidět chce, nebo nikoli – vlastní šílenství, nabízí Moore čtenářům dvě mnohem lidštější figury. Prvním z nich je šestnáctiletá dělnice Evi Hammondová, kterou si V bere pod svá ochranná křídla, druhým pak loajální a zákonů dbalý, avšak k režimu rezervovaný detektiv Finch, jenž má pátrání po V na starosti.

V jako Vendeta - comicsStejně jako jiných Mooreovým comicsů i „Vendety“ si všimli adaptátoři. A stejně jako v případě jiných zpracování svých děl (zfilmované grafické romány Z pekla a Liga výjimečných) nebyl Moore ani zdaleka spokojen s filmovou podobou comicsu V jako Vendeta. Tentokrát se dokonce vzdal nejen jména v titulcích, ale také jakýchkoli finančních nároků autora námětu. Perfekcionistický Moore se totiž nedokáže smířit s tím, jak filmaři z jeho děl odkrajují a zahazují šťavnaté nápady a příběhovou kostru se pokoušejí roztančit v kolovrátkovém rytmu blockbusterů. Hollywoodizace „Vendety“ tak přinesla zdůraznění akční linky příběhu. Znepokojivé ústřední charaktery, nacházející se na pomezí šílenství, z filmu naopak vymizely a totéž lze říci i o depresivním vizuálním pojetí předlohy. Jedním z Mooreových důvodů, proč odmítnout svůj podíl na filmové verzi „Vendety“, je očividná snaha režiséra Jamese McTeiguea a scenáristů Larryho a Andyho Wachowských vecpat do příběhu paralely filmové Anglie budoucnosti se Spojenými státy po událostech 11. září. Snímek V jako Vendeta sice nelze hodit do stejného pytle se zpackanou Ligou výjimečných, přesto zůstává hodně dlužen dobrému jménu předlohy.

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.