Panika v městečku je jedním z mála animovaných celovečerních filmů, které byly oficiálně pozvány na mezinárodní filmový festival v Cannes (byl promítán mimo soutěž). Od roku 1973, kdy v Cannes zvítězila Divoká planeta (La Planete Sauvage) René Lalouxe, trvalo dlouhých třicet let, než sklízela francouzská animace další velké ovace, tentokrát s filmem Trio z Belleville. První léta 21. století ovládli festival hollywoodští animátoři se snímky Shrek (a jeho pokračováním), Za Plotem a Kung Fu Panda. Následně byl do soutěže zařazen netradiční francouzský animovaný film Persepolis (2007) a úspěšný Valčík s Bašírem (2008). Ročník 2009 otevíral 3D animovaný příběh Vzhůru do oblak. Mezi těmito vyvolenými si však Panika v městečku vysloužila speciální postavení. Je totiž prvním snímkem uvedeným v Cannes, který byl natočen fázovou animací.

Ztřeštěná komedie v originálním vizuálním hávu s nezapomenutelnými hlasy postav je dítkem belgického dua animátorů Stéphana Aubiera a Vincenta Patara, známého jako Pic Pic André. Za 260 dnů se jim podařilo oživit na 1500 plastových protagonistů – každou postavičku bylo nutné nejméně dvousetkrát naklonovat a s velkou dávkou trpělivosti rozhýbat do souvislého pásma tak, aby vypadaly co nejvěrohodněji. Neformální styl v kombinaci s absurdním humorem dua Pic Pic André se v průběhu patnácti let proslavil daleko za hranicemi Belgie, a tak nebylo obtížné najít k novému projektu spřízněné duše. “Panika“ jako příjemný stav vyšinutí z vlastní mysli se zamlouvala členům La Parti (produkční společnosti založené Vincentem Tavierem, jenž stál mimo jiné i u zrodu legendárního filmu Man Bites Dog).

Hlavní postavy Paniky Kovboj, Indián a Kůň si žili v neklidném sousedství farmáře Stevena a jeho ženy Janine už v dřívějších krátkých snímcích. V celovečerním filmu se k nim připojuje zbrusu nová postava Madam Longray – šarmantní sexy kobyla, učitelka hudby na místní konzervatoři – a partička podvodních příšer, které jsou schopné zničit, na co v suchozemském paralelním vesmíru přijdou.

Myšlenka oživit figurku koně z prosté vesnice dřímala u Aubiera a Patara už v osmdesátých letech v době studií na belgické Akademii umění. Vyzkoušeli různé papírkové i kreslené techniky, až je napadlo rozpohybovat obyčejné malé plastové hračky. „Panika“ byla na světě. Kovboj a Indián – neúnavní strůjci pohrom ve zcela běžných každodenních situacích – se přidali k původnímu obyvatelstvu a proměnili vísku v epicentrum zkázy.

Panika se může vskutku honosit svým jedinečným energickým nábojem, který vyzařuje z figurek na hraní, nostalgicky evokujících naše dětství, z absurdních dialogů a nezaměnitelných křepčivých hlasů. Pod stejným názvem se zároveň skrývá i kultovní dvacetidílný televizní seriál odvysílaný v roce 2003 na programu Canal+ (ve Francii a Belgii) a později nadabovaný do angličtiny studiem Aardman Animations.

Vstup do diskuze