Co je na L.A. tak zvláštního, že povzbuzuje filmaře k opakované zkáze? "Lidi se rádi dívají na ničení Los Angeles," říká režisér Bitvy: Los Angeles Jonathan Liebesman. "Je fajn zničit to pěkné počasí."
Není to jen toto, součástí města je Hollywood, filmový průmysl, a také tvůrci, kteří místo důvěrně znají a je pro ně jednoduší řídit plošnou destrukci Los Angeles než kteréhokoli jiného města na světě. Produkční návrhář Jackson De Govia, který ve filmu Sopka z roku 1997 vyhodil do vzduchu nákupní středisko Beverly Center a muzeum Wilshire Boulevard říká, že rád na plátně ničí vlastní město.
zdroj:
tisková zpráva
"Jedna z nejzábavnějších věcí, jaké ve filmech můžete dělat, je vyhazování čehokoli do vzduchu," řekl De Govia, jehož dílem je například i rozdrcení budovy Nakatomi Plaza v prvním díle Smrtonosné pasti. "A když vyhazujete do vzduchu vlastní město a tím městem je Los Angeles, je to ještě lepší, protože kdo by to nechtěl občas udělat?"
L.A. je město naplněné světově známými dominantami včetně nápisu Hollywood, budovy Capitol Records či mrakodrapů v centru. Ty poskytují "příhodnou filmovou zkratku", vysvětluje Craig Detweiler, ředitel Střediska pro zábavu, média a kulturu při Pepperdinské univerzitě v Malibu. "Díky nim rozsah katastrofy zasáhne každého," říká. "Nápis Hollywood pozná každý. Je to jako: 'Páni, to je fakt velký.'"
Los Angeles leží v seismicky aktivní oblasti na západním okraji kontinentu, je obklopené plážemi, horami i pouští. Díky tomu často sužováno záplavami, požáry, zemětřeseními i vlnobitím, a proto nechat praskat dálnice nebo spolknout Santa Moniku mořem (jako ve filmu 2012) není příliš přitažené za vlasy.
"L.A. má mnohočetné funkce coby místo apokalyptických katastrof, protože leží na hraně mezi urbanismem a přírodou," řekl Leo Braudy, profesor Jihokalifornské univerzity a autor knihy The Hollywood Sign: Fantasy and Reality of an American Icon. "Panuje tu pocit vratkosti lidského osídlení této potenciálně eruptivní přírody."
Los Angeles je také městem, které hodně lidí rádo nenávidí, poznamenal historik Amerického filmového institutu Bob Birchard, podle nějž je L.A. a Hollywood pro mnoho lidí "ďáblovým dílem", semeništěm hříchu a "ostrovem prokletých a deportačním střediskem pro všechny lidi, pro něž je nežádoucí nebo nemožné žít v nové morální Americe".
Podle Bircharda byl prvním katastrofickým filmem Ztracený svět z roku 1925, v němž byl zničen Londýn. New York dostal první filmový zásah v King Kongovi z roku 1933.
Los Angeles získalo renomé po druhé světové válce
zdroj:
tisková zpráva
Los Angeles si získalo renomé až po druhé světové válce, a tak si svou katastrofickou premiéru odbylo až v roce 1952 ve Válce světů.
Ovšem od té doby se město stalo dějištěm všech možných katastrof způsobených člověkem, přírodou i jinými světy v takových filmech, jako je Zemětřesení (1974) s Charltonem Hestonem, Superman (1973) s Christopherem Reevem a z pozdější doby například Terminátor (1984), Den nezávislosti (1996), Den poté (2004) a 2012 (natočený v roce 2009).
Ve zkáze a ničení Los Angeles se ovšem ukazuje i hollywoodský smysl pro humor. Greg Strause, jeden z filmařů z projektu Skyline, říká, že k invazi mimozemšťanů ho inspiroval dech beroucí výhled z jeho bytu ve čtvrti Marina del Rey. A první terč mimozemských nájezdníků? Filmová studia.
"Je to zvláštní shoda okolností, že mimozemšťané nejdřív přistanou ve všech nahrávacích studiích," směje se Strause. "Jedna mateřská loď v Culver City. Jedna v Century City... Tihle mimozemšťané mají vybraný vkus."
"Smažíme celý West Hollywood a Beverly Hills," dodává spolurežisér Colin Strause. Naštěstí pro L.A. byly všechny scény zkázy pořízeny digitálně ve firmě vizuálních efektů bratří Strauseových Hydraulx. Tato společnost dělala také zvláštní efekty pro Bitvu: Los Angeles; další příběh o invazi mimozemšťanů vyprávěný z pohledu jednoho z vojáků námořní pěchoty v L.A.