Rudá carevna je Sternbergovým dalším filmem s Marlene Dietrichovou, jejíž filmový obraz sám vymodeloval v typ chladné krásky, oplývající jak rafinovaností, tak téměř dětskou nevinností. Právě v Rudé carevně mohla Dietrichová rozehrát obě tyto polohy, když se její hrdinka proměňovala z naivní německé princezny v mocnou vládkyni Kateřinu II.

Film překvapí originální stylizací hereckých výkonů a především výtvarné stránky. Ke hře světel a stínů, tak příznačné pro autora, k využití mlhy, kouře, závěsů a tajných dveří se připojuje značné množství bizarních vyřezávaných postav, plnících veškeré funkce zařízení paláce: mají podobu židlí, svícnů, lože, trůnu...

Je pozoruhodné, že navzdory tomuto symbolickému vyjádření jsou v Rudé carevně, natočené výhradně v amerických ateliérech, přítomny drsné poměry té doby, například v brutálních vizích hrdinčina dospívání.