|
První angažmá získal v Realistickém divadle, poté se přes Divadlo státního filmu a Hudební divadlo v Karlíně dostal v roce 1954 až do činohry Národního divadla, kde hrál nejdéle. Vystupoval v řadě divadelních rolí, byl lyrickým milovníkem, romantickým revolucionářem i představitelem klasických dramatických rolí. Naposledy se na jevišti objevil v roce 1993 jako farář v Roce na vsi bratří Mrštíků. V roce 1971 byl jmenován zasloužilým členem Národního divadla. V roce 1984 mu byl udělen titul zasloužilý umělec a v roce 1997 získal ocenění za své dlouholeté účinkování v dabingu.
[Jistě - Pyšná princezna] |
Vedle pohádek se však objevil i v dramatických rolích – ve filmech Dnes naposled (1958), hrál například objevitele krevních skupin doktora Jana Janského v Tajemství krve, malíře Františka Ženíška v Mikoláši Alšovi (1951), Zbyška v Morálce paní Dulské, Tajchmana v Občanu Brychovi, Radovida v Radúzovi a Mahuleně či rebela Jana Sladkého-Kozinu ve filmové adaptaci románu Aloise Jiráska Psohlavci. Objevil se i v koprodukčním filmu Trasa (1978). V 80. letech pak hrál ve filmech Romaneto (1980), Velké přání (1981), Příhody pana Příhody (1982) či Divoká srdce (1989).
Z televizních rolí můžeme uvést seriály Hříšní lidé města pražského, F. L. Věk, Sňatky z rozumu, Byl jednou jeden dům či 30 případů majora Zemana. Jeho poslední televizní role byla v seriálu Hotel Herbich. Z jeho dabingových rolí jsou snad nejznámější Old Shatterhand, kdy namluvil Lexe Barkera (a to i v 90. letech i ve filmových mayovkách, jež u nás v 60. a 70. letech nebyly uvedeny) a novinář Fandor z Fatomase (namluvil Jeana Maraise).
[Před Národním divadlem] |
Celoživotní vášní Vladimíra Ráže bylo vedle herectví i cestování. Sám říkal, že cesta od pramene Sázavy k jejímu ústí do Vltavy může být často zajímavější než překročení polárního kruhu.
A ještě dovolte osobní poznámku, protože ve všech novinách jste si mohli přečíst jen životopis vydaný oficiálně ČTK a jenž je bez emocí. Je mi moc líto, že odešel právě tento herec, který mi přirostl nejvíce k srdci a jehož herectví a herecký projev jsem měl velmi rád.
