Film byl inspirován stejnojmennou knihou Martina McGartlanda a Nicholase Daviese, což znamená, že se od ní liší. Vychází z životního příběhu prvně jmenovaného.
Martin McGartland (Jim Sturgess) je katolík žijící v Severním Irsku roku 1988. Jeho životní šance jsou limitovány svazy preferujícími protestanty. IRA nemá ráda zloděje a Martin prodává kradené šatstvo. Drží se co nejdál od politiky i od Boha, v jehož jménu lidé hrají smrtící hry. Martin to jasně řekne na první schůzce s Larou (hraje ji Nathalie Pressová) v krásně napsaném a předneseném monologu.
Komentář čte Ben Kingsley, který tu hraje důstojníka Britských zvláštních jednotek, říká, že Martin žil tak dlouho na okraji společnosti, že zapomněl na existenci všeho ostatního. Jeho schopnost unikat pozornosti ho činí atraktivním pro obě strany: IRA i Britské zvláštní jednotky mu navrhnou spolupráci. Jejich lákadla jsou podobná. Podle Ferguse IRA nabízí Martinovi smrt hrdiny, on mu nabízí možnost života hrdiny. Martin se rozhodne stát se informátorem, protože doufá, že tak zachrání lidské životy. Snad se mu to podařilo, skutečnému McGartlandovi jsou přiznávány zásluhy za zachránění padesáti lidí. Film se moudře vyhýbá hlubšímu pitvání jeho rozhodnutí. Většina z nás není v situaci, kdy bychom mohli taková rozhodnutí skutečně pochopit.
Film je téměř nestranný v zobrazování civilní války mezi katolíky a protestanty, známé jako Trouble. Obě strany byly ochotny ve jménu své pravdy zabíjet. Válka proti sobě postavila sousedy, kamarády a rodiny. Katolíci, alespoň v poddání IRA, chtěli připojení k Irské republice zatímco protestanti chtěli zůstat součástí Velké Británie.
Je tu také sekvence prostřihů mezi Fergusem a vůdcem IRA. Oba varují Martina před mučením, které by ho potkalo, kdyby ho druhá strana chytila. Obě strany mají taková těla na ukázku, IRA také ukázku mučení, kdy její členové žádají, aby Martin mučeného zastřelil.
Zatímco Martin riskuje život, zamiluje se, má dítě, najde si práci a hádá se s maminkou. Ačkoliv si to často neuvědomujeme, i za války probíhá běžný každodenní život. Jednomu z Martinových přátel IRA zláme nohy, jiného zastřelí britské jednotky. Nakonec Fergus a Martin oba riskují svoji budoucnost, aby pomohli jeden druhému. Ve válce, která je často vedena z dálky a pro zcela jiné důvody, než jakými jsou svoboda, bezpečí nebo dobro lidí do ní zatažených.
Režisérka Kari Skoglandová natočila film bez sentimentality, ale s velkým morálním břemenem, které Fergus a Martin nesou. Její film se řadí vedle The Hurt Cabinet režisérky Kathryn Bigelowové; obě patří ke generaci žen, která může točit témata dle vlastní volby, a dobře.
Jim Sturgess zobrazuje Martina jako člověka bez ambicí stát se hrdinou, který je okolnostmi nucen dělat velmi obtížná rozhodnutí a zjistí, že je schopen je dělat. Je velmi lidský, je to herec s velkým talentem. Ben Kingsley – jako ve většině svých rolí – velmi přesně předvádí charakter muže bez iluzí.
Je to smutný film, protože Martin je skutečný člověk, stále se ukrývá, sám, aby manželka a děti nebyli nuceni sdílet osud běžence. Poslední publikovaný útok na jeho život se konal v Kanadě před deseti lety.
Je to také velmi statečný film, protože se v Severním Irsku dlouho nic neměnilo, až do doby, kdy Irové sami začali otevřeně mluvit o svých problémech a jejich dlouhé historii. Do té doby byli v pasti předsudků, nedůvěry a nenávisti. Pokud se na film díváte z tohoto úhlu, pak je to lekce pro nás pro všechny: mlčení problémy zakrývá, ale je smrtelné. Kéž bychom se poučili.
