Teroristé musí být zničeni, ať již se skrývají kdekoli na světě! Takové poslání mají tři nejšpičkovější letci v Americe, nerozluční kamarádi Ben (Josh Lucas), Henry (Jamie Foxx) a Kara (Jessica Bielová). Zvyklí spoléhat jen na své schopnosti jsou proto zprvu nedůvěřiví vůči letadlu bez lidské posádky, pilotovanému umělou inteligencí přezdívanou EDI. Záhy se ukáže, že jejich obavy byly opodstatněné: po zásahu blesku se umělý mozek přetransformuje v neovladatelnou bytost, která odmítne poslouchat příkazy, která si cíle, proti nimž hodlá zaútočit, začne vybírat dle vlastního uvážení.
Režisér Rob Cohen natočil dobrodružnou podívanou, která se opírá hlavně o letecké výjevy, zvláště pak v souvislosti s přesnými zásahy proti nepřátelským stanovištím. Bleskurychlé průlety stísněnými horskými údolími, přistávání na letadlové lodi a podobné atrakce nepochybně upoutají zájem. I když nelze přehlédnout, jak za vnější exklusivitou (kameraman Dean Semler kombinuje turistického pohlednice s poetikou počítačových her) se tají až groteskní primitivita. Na jedné straně film hájí americký nárok zasahovat kdekoli na světě, na druhé straně úzkostlivě zvažuje, zda nebudou postiženi i nevinní civilisté. Zatímco ohleduplní piloti toto pečlivě posuzují, umělá inteligence zbavená takových starostí zkoumá jedině účinnost zásahu. Statečným hrdinům pak nezbývá nic jiného, než se pokusit s nasazením vlastních životů stroj zničit, aby předešli rozpoutání celosvětového konfliktu.
Film si nečiní jiné nároky než poskytnout dvouhodinové rozptýlení a navíc dojatého diváka přesvědčit o americkém spasitelství, které nehledí na vlastní oběti. Nalezneme tu veškerá myslitelná klišé: romantickou lásku, záchranu v poslední chvíli i zlotřilého velícího důstojníka, který chce odstranit nežádoucího svědka. Scenárista W. D. Richter si při psaní jistě vybavil nejrůznější dosud natočené filmy a bezostyšně z nich čerpal. Motiv umělé inteligence, která si postaví imaginární hlavu, rozhodnuta se bránit zuby nehty, připomene Kubrickovu Vesmírnou odyseu (včetně odezírání mluvy z úst). Nerozlišování mezi skutečností a cvičnými modely v mysli počítače zase pochází z Badhamových Válečných her. Motiv mravně prohnilých politických kruhů i alibistického velení, požadujících násilné odstranění nežádoucího svědka, také probleskl mnoha filmy, například v Nepříteli státu. A motiv sebeobětavého vlastenectví, hájícího celosvětovou bezpečnost, prostupuje další a další tituly, třeba Top Gun, Černý jestřáb sestřelen atd.
Ovšem samotný Stealth vyhlíží, jako kdyby posloužil coby inspirační zdroj pro loutkovou parodii Team America: Světovej policajt, dokonce včetně vyvrcholení v komunistické Koreji, kde ušlechtilý Ben zachraňuje Karu prchající před zákeřnými korejskými vojáky. Avšak Stealth narozdíl od Teamu America vše myslí smrtelně vážně, jakkoli přeháněná samozřejmost se rovněž ocitá na pokraji (sebe)parodie. Některé okamžiky jsou snad i vtipné, třeba když tádžičtí fanatici, skrytí v jakési zvětralé středověké pevnosti, přepravují jaderné hlavice na povozu taženém voly, většinou se však prosazuje těžkopádnost, zvláště v syžetovém nárysu i herectví, naprosto zdřevnatělém a tupě proklamativním.
Stalth - Přísně tajná mise zapadá do širokého řečiště, kterým se valí nezastřeně spotřební produkty, ubezpečující americké publikum v jeho nadřazenosti a všemohoucnosti. Slučuje do ne vždy přehledné mozaiky právě módní prvky, takže je lze vnímat i jako svého druhu nástin duchovního obzoru obyčejného občana, více či méně manipulovaného médii i politickou sférou. Sděluje vlastně názorné poselství o záchranných zahraničních misích, které mají zničit hnízda terorismu (neboť teroristé zajisté budou pořádat sjezdy v přepychových hotelích) a navíc dát najevo korejským komunistům (nyní mimořádně oblíbený terč, zastupující někdejší Sovětský svaz), že jejich bestialita nezůstane bez odplaty.
