V pohádce Anděl Páně hrajete jednu z hlavních rolí - poťouchlého čerta Uriáše. Můžete ho představit? Jak se vám hrál?

Čertovsky dobře, protože jsem měl vedle sebe andělského Ivana Trojana, božského Jirku Bartošku a skvěle připraveného Jirku Stracha. Jinak ten můj čert je docela škodolibý dobrák, který má smysl pro čest a nebojí se žádného rejpance na adresu svého andělského kumpána.

Hrál jste poprvé v pohádce? Je hraní v pohádce nějak výjimečné nebo je to role jako každá jiná?

Před kamerou je to skutečně moje první pohádka. Nějak mě ta princátka minula a to je asi dobře. Myslím, že není nějaký zásadní rozdíl v hraní čerta nebo Hamleta. Obojí by měla být pravda.

Přemýšlel jste při hraní, jak a co bude vnímat "dětský divák"? Myslíte, že se to dětské vnímání nějak od toho dospělého odlišuje?

Nepřemýšlel. Snažili jsme se o co největší autenticitu situací, takže mě vážně nenapadla otázka, jak to budou vnímat děti. Říká se, že dětský divák je neúprosný, a to je fakt. Když ho to nebaví, tak se zvedne a jde pryč. Prostě musí to být pořád pravdivé, jenom tak ho to zaujme. Dospělí tohle jen tak neudělají. Alespoň ne na premiéře. Doufejme.

Nevadilo vám hrát toho „záporného“?

Ale on to není TEN ZÁPORNÝ. Je to jen kumpán anděla. A čert je přece padlý anděl.

Díváte se rád na pohádky a jakou máte nejraději?

Moc. Asi Tři oříšky pro Popelku.