Anglický – drahnou dobu již ovšem hollywoodský – režisér Ridley Scott (narozen 30. listopadu 1937 v Northumberlandu) prošel podobným vývojovým obloukem jako Miloš Forman. Ve svých počátcích se vyznačoval výrazně autorským přístupem, divácky atraktivní žánry dokázal povýšit k uměleckým výšinám či dokonce ke střídmě komponovanému podobenství. Jenže od okamžiku, kdy přijal angažmá v zámoří, převládla právě ona diváckost, stále však na obdivuhodné řemeslné úrovni. Jeho první snímky se vyznačovaly neopakovatelným, svébytným rukopisem. Hollywoodská éra naopak hýří očekávatelnými klišé, k jakým by dospěla kterákoli z tamějších filmařských špiček. Zato má Scott ale k dispozici olbřímí rozpočty…
Ridley Scott patří k zkušeným tvůrcům, kteří si filmařinu ohmatali z nejrůznějších stran. Dlouhou dobu se ostatně živil natáčením reklam – měl jich natočit kolem dvou tisíc – a příležitostně se k nim vrací i nyní. Profesionální dráhu nastoupil pozdě a málokdo předvídal, že se rodí hvězda. Bylo mu přesně čtyřicet, když se dostal ke své prvotině – historickému filmu Soupeři (1977). Atraktivní kolorit napoleonských válek umocněný putováním napříč Evropou se stal poutavým pozadím pro vražednou zášť dvou znepřátelených důstojníků, které umanuté pojetí cti žene do nových a nových soubojů. Důraz na postižení vojenské mentality i působivé šerosvitné obrazy prozrazují vliv Stanleyho Kubricka, respektive jeho tehdy nedávno dokončeného filmu Barry Lyndon. Ovšem Scott prokázal, že obdobného výsledku lze dosáhnout i na půdorysu vpravdě komorním.
Poté následoval horor Vetřelec (1979). Setkání a zápas s mimozemskou potvorou Scott situoval do prostor kosmické lodi a více než krvelačnými atrakcemi diváka děsil obratným navozováním hrůzy. Výrazová střídmost, zhutnělé myšlenkové zázemí a jedinečná schopnost navodit žádoucí vyznění pouhým náznakem určuje podobu režisérova rukopisu. Ani v soumračné sci-fi Blade Runner (1982) nepodlehl lákadlu obrazu ošuntělého města budoucnosti a soustředil se na existenciální rovinu spjatou s hlavním hrdinou, lovcem polidštěných androidů. Tady se výrazně nepohodl s producentem. Namísto režisérem zamýšleného znepokojujícího konce nastoupil idylický happy-end. Původní verzi prosadil s více než desetiletým odstupem až v takzvaném režisérském sestřihu.
Scottovo rostoucí uznání provázely nejen narůstající rozpočty a honoráře, ale také obsazování stále známějších tváří. Jestliže Vetřelec zjednal dosud neznámé Sigourney Weaverové hvězdnou publicitu, slavný Harrison Ford svou účastí dodal filmu Blade Runner ještě více lesku. Nemluvě o Tomu Cruisovi, kterého jsme mohli vidět v „mystery“ pohádce Legenda (1985). Ridley Scott se ocitl na pomyslném hollywoodském vrcholku a realizačně náročné velkofilmy střídá s únikovými historkami zpravidla kriminálního zaměření, jednou vtipnými a nápaditými, jindy spíše těžkopádnými. Může si dovolit špičkové herecké obsazení, i když často převažuje hvězdná popularita nad skutečným umem. Ať již na Scotta hledíme jakkoli, mění se ve spolehlivý stroj na výrobu peněz.
Z oddechových, v kontextu Scottovy tvorby druhořadých titulů, upozorním na filmy Ten, kdo mě hlídá (1987), Černý déšť (1989), Bílá smršť (1995), G. I. Jane (1997), Hannibal (2000), Švindlíři (2003). Scott v nich střídá žánrové zakotvení i námětovou orientaci. Podrobnější zmínku si zaslouží jedině thriller Thelma a Louise (l991), příběh dvou žen (Susan Sarandonová, Geena Davisová), které touha po bezbřehé svobodě a snaha utéci z ponižujícího manželství vede ke střetu se zákonem. Hrdinky pak v jednom okamžiku překročí osudné rozhraní, odkud již nevede cesta zpět. Scott zde skloubil napínavé vyprávění s varovným poselstvím o zkázonosných posunech v mezilidských vztazích, o citové okoralosti a (sebe)destrukci, k níž vede zaslepené opojení totální nezávislostí.
Z rozmáchlých, převážně historických pláten je v dobré paměti diváků Kolumbova námořní výprava za novými světy ve snímku 1492: Dobytí ráje (1992). I přes obsazení Gérarda Depardieua do hlavní role výsledek nijak příliš neoslovuje, naopak mnohokrát zazněla výtka z rozvleklosti. Vypravěčskou dynamiku a vzruch naopak nabízí válečné drama Černý jestřáb sestřelen (2001) o americkém výsadku kdesi v Somálsku, ustavičně zmítaném nepokoji. Jenže les otazníků vzbudí vzkypělý militarismus… Obdiv válečnického řinčení se snáze stráví v historickém hávu. V oscarovém hitu Gladiátor (2000) se Scott vypravil do starověkého Říma, aby postihl vzdornou mysl i skutky šlechetného vojevůdce (Russell Crowe) ničeného nepřízní mocných.
Do dávné minulosti – na sklonek 12. století – se Scott vrátil filmem Království nebeské (2005). Tady zachycuje marné tažení křižáckých jednotek, majících vyrvat svatá místa z moci mohamedánů. Katastrofu neodvrátí ani ušlechtilý Balian (sošně kynoucí Orlando Bloom se nevymanil z poetiky Pána prstenů), jenž se ujme obrany Jeruzaléma, obleženého Saladinovými vojsky. Scott se tu zjevně přimknul k módní vlně, zastoupené například Trójou nebo Alexandrem Velikým. Spoléhá na nedozírné šiky bojovníků, na všelijaká, zpravidla notně toporná mravní dilemata, která postavami cloumají. V křesťanstvu se nositelem mírových úmyslů stává prostý kovář, na nepřátelské straně Scott oceňuje sultána Saladina. Ale ani to není nic nového: stejně jej už před sedmi desetiletími vykreslil DeMille v Křižácích, kteří zpracovávali obdobnou látku...
Novým žánrem pro jinak zkušeného a osvědčeného řemeslníka je romantické drama - Ridley Scott si ho režijně vyzkoušel při adaptaci bestselleru Petera Maylea Dobrý ročník (2006). Obnovená spolupráce s hercem Russellem Crowem nabízí tradiční příběh nesmlouvavého obchodníka, který objevuje radosti života. Obvyklý syžet je však zaobalen do vyjímečné viuální podoby, opěvující krásy francouzského venkova, a je podpořen solidními hereckými výkony všech protagonistů. Putování po rozličných filmových žánrech jej pak v roce 2007 zavedlo až ambicioznímu krimithrilleru Americký gangster. Střet mezi neúplatným policistou Robertsem (Crowe) a narkobarona Lucase (Denzel Washington) postrádá na lidské naléhavosti a vede ke smířlivosti mezi oběma světy. Se svým oblíbeným hercem Russellem Crowem se pustil také do thrilleru špionážního - Labyrint lží. Potvrzuje se však, že jeho tvorba stále více sklouzává k hollywoodskému průměru.
V roce 2003 byl Ridley Scott anglickou královnou povýšen do šlechtického stavu. Vsoučasnosti se věnuje i filmové produkci. Většinou se soustřeďuje na komorní dramata jako Profesor odchází, významné jsou i jeho televizní aktivity. Vlastní též firmu na výrobu trikových scén. Jméno Scott není navíc jediné, na které můžeme ve filmovém světě narazit, režii se věnuje i Ridleyho mladší bratr Tony (Top Gun) a též syn Jake.
