Příběh kmotra rozhodně ani zdaleka není "film, ze kterého vám bude běhat mráz po zádech" a rozhodně vám nevysvětlí vůbec nic o "prohnilé české politice let 1990 - 2000". Netuším, co se doopravdy kolem Mrázka dělo, ale rozhodně se kolem něj nedělo tohle. Totéž ostatně tvrdí i závěrečné titulky (je tam nějaká vychytaná formulace ve smyslu "film je sice na motivy knihy Kmotr Mrázek, ale jeho hlavní hrdina nemá nic společného se skutečným Mrázkem"!), hlavní hrdina se jmenuje Vedral, a hlavní firmy a osoby mají také smyšlená jména (banka Obsco, chemička Sezeta, OLOL). Jeden politik, který se na plátně objeví (a nic neřekne), má zřejmě vizuálně připomínat Václava Klause, ale jinak mi ničí obličej povědomý nebyl a například "pan premiér" (dobrý Vedralův kámoš) nevypadá ani vzdáleně jako Standa Grossů.
Je možné, že obzvláště zaprdění důchodci si budou po filmu libovat "Nojóó, přesně takhle to tehdy bylo, proč já jsem si taky nesměl nakrást miliardy, mámo?!" Ale to už zaprdění důchodci dělávají. Tenhle film má pramálo společného s realitou a vypráví o českém organizovaném zločinu asi stejně, jako libovolná bondovka vypráví o fungování britské tajné služby. A kdykoliv se snaží dělat, jako že tepe nadčasová česká politicko-ekonomická témata, je to ke škodě věci.
Stejně tak je ke škodě věci, když se tvůrci snaží příliš otrocky kopírovat vizualitu současných amerických thrillerů (především Tonyho Scotta, který už se chudák nemůže bránit). Když rozzrníte obraz, zcela náhodně scrubujete video vpřed a vzad (se zvukovými efekty) a k tomu hraje techno jako od Trevora Rabina, přičemž na plátně vidíme honičku Lady se Škodou 130, tak je to sice zábavné, ale obavám se, že nikoliv záměrně.
Začátek filmu (odehrávající se v 80. letech) obsahoval této tonyscottovské vizuality až moc. A navíc v něm Ondřej Vetchý (51 let) hrál třicetiletého Vedrala za pomoci velmi nepřesvědčivého makeupu, takže vypadal trochu jako Michael Douglas v Liberacem.
zdroj:
tisková zpráva
Pak se ale poprvé (a ne naposledy) objevila nahá prsa Vicy Kerekesové (do které se Vedral zamiloval se slovy "Tuhle vopíchám"), proběhla Sametová revoluce, Vetchý začal vypadat normálněji a já se pomalu naladil na tu správnou vlnu a začal si film poměrně užívat.
V recenzi Hranařů jsem vyjádřil svou naději, že by u nás mohl někdo natočit takovou tu mafiánskou spikleneckou politickou podívanou, jako byly francouzské a italské filmy a seriály v 80. letech. Příběh kmotra je takovým filmem!
Poměrně slušně se mu daří vykreslit dva hlavní hrdiny a jejich nejbližší: Na jedné straně Kmotr Vedral, jehož nejbližší spolupachatelé jsou (doslova) jeho "rodina" a kupuje si všechno a všechny, aby se nakonec upřímně divil, že "v téhle republice už se nedá nikomu věřit". Na druhé straně drsný zarostlý policajt Cajthaml (Lukáš Vaculík, v průběhu 20 let příběhu vypadající stále stejně), který jde Vedralovi po krku tak intenzivně, že se to z výkonu policejní práce mění téměř v obsesi - a kolem něj tři, čtyři nejvěrnější "osamělí vlci". Opravdu to příjemně funguje, takovým tím poctivým oldschoolovým způsobem, a hodně tomu pomáhají herecké výkony téměř všech zúčastněných (včetně Kerekesové, když začne hrát i něčím jiným, než svými prsy).
Také překvapivě dobře funguje humor a ironie - většinou ve scénách, kdy se Vedralův mafiánský svět musí střetnout s tím "normálním", jehož fungování Vedral už skoro nechápe.
Musím příznat, že jsem úplně nepochopil, co se to vlastně stalo za zásadní zvrat s tou SMS o červené kartě, která byla buď odeslána v nepravou chvíli, nebo si někdo omylem prohodil telefony...? (Ano, opět ty problémy se SMSkami!) Také mi vrtalo hlavou, proč Vedral, který dostal PODMÍNEČNÝ TREST, následně mluví o tom, že "hodně v kriminále přemejšlel". Nebo proč probíhá kampaň "Havel na hrad" POTÉ, co měl Havel prezidentský projev v televizi. To jsou ale jen drobnosti, protože většina zvratů a postav je načrtnuta velmi srozumitelně, přehledně a občas dokonce příjemně vypointovaně.
Příběh kmotra je výrazně povedenější film, než Kajínek nebo Hranaři (ke kterým má námětem a tvůrčím záměrem velmi blízko). Je to taková ta "slušná napínavá zábavná řemeslná žánrovka", které u nás téměř neexistují, protože u nás málokdo ovládá žánrové řemeslo...
Hodnocení: 70 %
