Mysteriózní thriller Juliet McKoenové Pod bodem mrazu (Frozen) je film-rampouch. Každý jeden je jenom střep, ale když je jich víc, dokáže z toho být pořádná bouřka. Pod bodem mrazu si vás nejdřív sotva všímá, ale než se stačíte vzpamatovat, už vás svojí atmosférou a umanutostí hlavní hrdinky vcucává do čím dál ďábelštějšího víru.
Zimní exteriéry severoanglické zátoky Morecambe jsou znepokojivé a magnetizující zároveň. Rozlehlé a odhalené odlivové mělčiny svou nehostinností i zrádným povrchem připomínají proslulá baskervillská blata. Tady žije a v místní rybárně pracuje Kath Swarbrick (Shirley Hendersonová). Kath trpí. Před dvěma lety zmizela její starší sestra Annie. Policejní pátrání nepřineslo žádný výsledek. Kath se ale k Annie nezvladatelně upíná a jednou ukradne pásku z uzavřeného bezpečnostního televizního okruhu, protože na záznamu z uličky v docích je vidět Annie, jak kráčí směrem pryč. Jde nejspíš o její poslední vteřinky, protože když vyjde ze zorného úhlu kamery, na záznamu z protilehlého konce ulice už se neobjeví. Kath je páskou přímo posedlá a luští každé okénko.
Navštíví inkriminovanou uličku a zdá se jí, že se odtud dokáže přenést do přízračného času na pobřeží. Úzký pruh vody brázdí slepý bárkař a po druhém břehu kráčí Annie, která však na Kathino volání neodpovídá. Zdánlivá dosažitelnost cíle pak hrdinku vybičovává takřka do hysterického transu, a ještě víc jí oddaluje od reality. Zde na ní čeká převážně mužský svět. Hurricane Frank (Sean Harris) by Kath rád sbalil v místní putyce. Bezpečnostní operátor Steven (Richard Armitage) hrdince vytrvale tvrdí, že její představy o tom, že Annie je nakrátko vidět i na záběrech z druhé kamery jsou iluze. Rozhodně by tam neměla hledat klíč k rozřešení záhady. A vůbec, měla by se léčit. Ovšem Kath se léčí. Chodí na terapii k místnímu sečtělému knězi Noyenovi Royovi (Roshan Seth). Mezi ním a Kath se během seancí vyvine křehký vztah, jehož intenzitu brzdí pouze to, že Roy je ženatý.
Pod bodem mrazu nezačíná příliš přesvědčivě. Otírá se o témata zprofanovaná atmosférickými thrillery a horrory – tajemná páska, smyčka identity, psychická labilita. Navíc autorka děj s vervou špikuje supersymbolickými prostřihy – Cháron, záběry zpod ledové kry, a podobně. Vztahy mezi Kath a muži jsou poněkud komiksové, Royova citová vyprahlost nepůsobí zrovna přesvědčivě, Kathino pátrání v městečku skáče z motivu na motiv a o skutečném vztahu mezi Kath a Annie se toho také příliš nedozvíme.
Režisérka a scenáristka McKoenová tu ale s divákem jenom hraje stejně nekompromisní a paličatou hru, jakou předvádí Kath v Morecambe Bay. Sotva se jí podaří diváka ubít jedním prvkem, chytne se jiného. Daří se jí nesklouzávat k banalitě a v pozdějších stádiích je snímek naopak plný severské čerstvosti. A to, co by se mohlo zdát dírami v příběhu, mohou být stejně dobře střepy a záblesky… odlesky vzpomínek.
Shirley Hendersonová na mě působí až příliš přepjatě a k tomu velmi často dostává role přepjatých žen (Wilbur se chce zabít). V Pod bodem mrazu ovšem téměř nesleze z plátna a i jen svým projevem je schopná eskalovat napětí celého kusu.
Velkou roli v Pod bodem mrazu sehrává atmosféra. Philip Robertson ladí většina obrazů do modra či šedomodra a zejména pobřežní exteriéry jsou v tomto provedení uhrančivé. Snímek byl natáčen na HD a chlad videa se v něm snoubí s filmovou čistotou. Brilantní je práce se zvukem. Sekvence v docích obepínají stísňující efekty vrzajících člunů a rámusících lodních řetězů.
Pod bodem mrazu je po všech stránkách osobitým debutem a jméno Juliet McKoenové si říká o zapamatování.
