Film měl být původně společným projektem režiséra Wima Wenderse a Piny Bausch – pojilo je přátelství, stejná generační zkušenost a samozřejmě vzájemný respekt k tvorbě druhého. Film dlouho odkládali, neboť Wenders hledal způsob jak mimořádnou jevištní a choreografickou práci Bauchové uchopit, aby na plátně neztratila na své působivosti. Nápad natočit film v technologii 3D přišel bohužel pozdě, po několika úvodních záběrech Pina Bausch v červnu 2009 umírá, takže film vznikl bez její osobní přítomnosti.

V práci pokračovali sami tanečníci, kteří v něm formulují svoje vzpomínky na spolupráci s Pinou i svoje osobní vyznání. Ve filmu jsou prostorovou technologií zachyceny choreografie Café Müller, Svěcení jara, Vallmod, Kontakthof. 3D technologie nabízí strhující pohled do jiné, intimní dimenze – do světa tance a divadla, tak jako by divák stál přímo uprostřed taneční akce. Tanec snímaný v exteriérech zase přináší intenzivní vizuální zážitek, proměňuje běžnou realitu na místo překvapení a emocí.