Evropské pokusy o žánr teenagerské komedie se jen málokdy vyrovnají svým americkým předobrazům. Filmy, inspirované „prcičkovou“ ságou, jako německé Holky to chtěj taky či Kluci to taky chtěj, se snaží trumfnout své vzory především co do obhroublosti a šťavnatosti fekálních vtípků. Norsko-švédská komedie Panenství na obtíž, třebaže vychází z podobných inspiračních zdrojů, v tomto směru poněkud vybočuje. Snad proto, že se obrací spíše na dívčí publikum, je její humor daleko decentnější a tradiční teenagerská témata kombinuje s žánrovými postupy romantické komedie. Trochu tím připomíná jiný skandinávský snímek, Láska je láska, který se před sedmi lety stal diváckým hitem karlovarského filmového festivalu.
Panenství na obtíž je však o mnoho konvenčnější co do námětu i zpracování. Jeho hrdinkou je šestnáctiletá gymnazistka Bea (debutující Kaia Fossová), která se potýká s problémem, naznačeným již v názvu filmu. Zatímco všechny její kamarádky už „to“ vyzkoušely a mohou společně probírat své více či méně přikrášlené sexuální zážitky, ona stále nemá o čem hovořit. Možné východisko se jí naskytne v okamžiku, kdy jí začne nadbíhat nejobdivovanější chlapec ze školy, plavovlasý Daniel (Espen Klouman-Hoiner). Zkušenější přítelkyně jí ale vnuknou myšlenku, že svou sexuální premiéru by měla svěřit do rukou někoho, na kom jí tolik nezáleží. A vzápětí vyberou vhodného kandidáta: budoucího farmáře, devatenáctiletého snědého Anderse (Kim S. Falck-Jorgensen). Setkání s ním se však neodbude zdaleka tak rychle a věcně, jak by si Bea představovala….
Třebaže příběh Panenství na obtíž velmi rychle zapadne do snadno předvídatelných kolejí, je sympatické, že tvůrci se alespoň zpočátku snažili neuvěznit oba chlapecké hrdiny do stereotypních škatulek „nejpopulárnější krasavec ve škole“ a „charismatický outsider“. Samotná hlavní hrdinka je pak vykreslena jako typ adolescentní intelektuálky s literárními ambicemi, která své frustrace ventiluje ve svých povídkách. Její spisovatelské snažení filmu dokonce poskytlo vedlejší zápletku, protože Bea usiluje o stipendium na prestižní kanadské škole tvůrčího psaní. Pokud bude přijata, její budoucnost se rýsuje tisíce kilometrů daleko od rodného města.
Autor scénáře Johan Bogaeus se snažil až příliš jednoduchý příběh ozvláštnit s pomocí hrdinčiných reflexí, vnitřních monologů, vizualizovaných představ a občas poměrně vtipných flashbacků. Vyhnul se tradičním žánrovým peripetiím typu instantní proměny ošklivého kačátka v třídní krasavici či plesu na závěr školního roku, na němž se naráz rozetnou všechny vztahové propletence. Nepoužil ani obligátní „střelivo“ teenagerských komedií, jako akční gagy a třeskuté trapasy. V dialogových scénách mezi Beou a Andersem se pokouší navodit spíš plíživé, formanovsky realistické trapno, upomínající na Lásky jedné plavovlásky.
Zato po vizuální stránce je Panenství na obtíž zcela sterilním klonem americké produkce tohoto typu. Parta hrdinčiných kamarádek připomíná hejno nezletilých modelek, které právě natáčejí reklamu na nejnovější model mobilního telefonu. (Intelektuální výlučnost samotné Bey je symbolizována tím, že narozdíl od ostatních děvčat není vždy perfektně učesaná.) Rodiče mladých hrdinů obývají luxusní, zbrusu nově zařízené rodinné domy a svým ratolestem beze všeho půjčují k projížďkám prostorné kabriolety (což je v Norsku patrně daleko méně běžný dopravní prostředek než ve slunné Kalifornii).
Panenství na obtíž tak jen zčásti naplnilo svou šanci stát se evropskou holčičí odpovědí na Prci, prci, prcičky. Jeho citlivě a občas vtipně napsaný příběh připravuje o většinu osobitosti estetika seriálu Beverly Hills 902 10.
Oficiální stránky: www.panenstvinaobtiz.cz
