SUPERSTARZ - 90's: Hip-hopové drama Mathieu Kassovitze z pařížského předměstí s Vincentem Cassellem v hlavní roli. +Fotogalerie. Celovečerní debut Matthieu Kassovitze ( Purpurové řeky (Les rivières pourpres), Gothika) Nenávist (La Haine) s vynikajícím Vincentem Cassellem v hlavní roli, je jednou z nejsilnějších sociálních výpovědí, která z Francie 90
Celovečerní debut Matthieu Kassovitze (Purpurové řeky (Les rivières pourpres), Gothika)Nenávist (La Haine) s vynikajícím Vincentem Cassellem v hlavní roli, je jednou z nejsilnějších sociálních výpovědí, která z Francie 90. let vzešla. V době vzniku vzbudil film nebývalý rozruch, pobral spoustu cen a stačil se stát kultovní záležitostí.
Je zajímavý rozdíl mezi rapem a rapovým videoklipem. Rap samotný je dneska asi nejupřímnější výpověď dospívající mládeže – příliš idealistické a příliš citlivé na to, aby své čerstvě otevřené oči dokázala zavřít před špatnostmi světa. Rapový videoklip je oproti tomu o klucích, kteří máčí ruce v kameře a upřímného na nich často není vůbec nic. V Nenávisti se rap a hip-hop objevuje převážně v pozadí, je však filmovým ztvárněním toho nejlepšího, čím –alespoň pro mě- je.
Předměstí velkoměst nepatří k nejklidnějším a nejmilejším místům a banlieu Paříže nejsou vyjímkou. V minulých dnech ovládly periférii boje mezi demonstranty a policisty. Při výslechu byl těžce zraněn mladík Abdel a jeden z policajtů ztratil pistoli. Abdela odvezli do nemocnice a pistoli našel Vinz, Abdelův kamarád. Vinz (Vincent Cassell) je holohlavý rádoby-gangsta židovského původu. Hubert (Hubert Koundé) je černý amatérský boxer. Saïd (Saïd Taghmaoui) je Arab. Je jim všem přes dvacet a jsou to kamarádi z okolí. Potkají se ráno po incidentu a prozevlují spolu den a noc – navštíví mejdan na střeše paneláku (vyrazí je odtud policie), zajdou za Abdelem (nepustí je k němu), zajedou za kamarádem do centra, ocitnou se na vernisáži… Hnacím motorem zůstává Abdelův osud. Pokud zemře, Vinz hodlá odprásknout policajta. S kvérem fešácky za pasem, s buldočí chůzí a žiletkovou tváří by mohl být prototypem slepé NENÁVISTI. Nebýt těch smutných, nebo starostlivých Cassellových očí. Díky nim je Vinz spíš James Dean betonového věku.
Kassovitzovi hrdinové jsou starší, než děti z amerických filmů o ‚Generaci –X‘ jako Zkurvená generace (Doom Generation), nebo Kids. Jdou proti zdi společnosti, která jim nehodlá uhnout. Všechno to podráždění ale nejde jenom proti policajtům, nebo nalíčeným holkám. Stačí vnímat styl (o slangu nemluvě), jakým kluci jednají mezi sebou. Eskalací napětí a nevyhnutelností konfliktů tedy Nenávist připomíná spíš Aronofského Rekviem za sen (Requiem for a Dream) - ať uděláte cokoli, vždycky se to nakonec nějak zvrtne.
Kassovitz má ovšem navíc smysl pro absurditu a humor - Vinz ve městě vidí chodit stračenu, před zrcadlem si cvičí de nirovské „A to mluvíš ke mně?“, na záchodech v baru kluky překvapí stařík mrazivě vtipnou historkou ze sibiřského lágru…
Reportážními záběry z úvodu filmu Kassovitz navodí dojem autenticity, který se mu daří zachovat až do konce. A to nejen volbou černobílého (jaksi automaticky dokumentárního) materiálu, ale zejména vynalézavou kamerou Pierra Aïma. Najdeme tu dvouminutové záběry, kdy Aïm bez námahy čaruje s ostřením, perspektivou a kompozicí tak, že diváka vtáhne do děje jak do výlevky. Sledujeme například záda tří policajtů za chůze. Proti nim kráčí hrdinové. Vinz barvitě popisuje, jak dostali v noci policajti na zadek. V momentě střetu kluci uhýbají, kamera je následuje a zůstává za nimi až do chvíle, kdy Saïd zastaví a zaposlouchá se do řevu motoru. Kamera trojici obkrouží do en-face a další pochod je zabírá zepředu. Hrdinové pozdraví partů kamarádů a pak pod Hubertovým gestem zůstane Vinz se Saïdem v pozadí, zatímco Hubert jde do prvního plánu vyřídit schůzku se svým dealerem (kluci v pozadí pořád melou). Za moment se Hubert i kamera vrací a záběr nakonec skončí na proraženém skle dveří, ve kterých hrdinové mizí…
Naprostým démantem filmu, kdy režisér v jediném momentě skloubil obraz, zvuk a herecký výkon tak, že spadnete z gauče, je scéna s DJem (hraje ho Cut Killer): DJ umístil bedny do oken, směrem ven. Připraví se nad gramci jako závodník ke sportovnímu výkonu, a pak na ospalé polední náměstíčko vypálí geniální ‚fuck da police‘ mix. „Sound of da Police“ od KRS-One s „Machine Gun Funk“ od Notorious B.I.G., načež do toho vrzne hlas Edith Piaf z „Non, Je ne regrette rien“ (ostatně, můžete si to pustit tady, vpravo dole). Kamera mezitím opustila DJe a plavně prolétává nad náměstím… střih na Vinze se Saïdem, kteří se dole na chodníku snaží zjistit, odkud ta hudba jde… Pak Vinz spatří zmiňovanou krávu, která ale stačí zmizet dřív, než se Saïd otočí…
