Město 44 ukáže Varšavské povstání po hollywoodsku

22. 3. 2015 21:30 - Téma | Autor: Ladislav Loukota

Město 44 ukáže Varšavské povstání po hollywoodsku Zdroj: Archiv

Ačkoliv jde o veskrze polský film, blížící se snímek Město 44 splňuje všechny aspekty epického hollywoodského trháku - a to i včetně vysokých tržeb. Více než půlrok po premiéře ve své domovině nyní snímek přichází i do našich kin. Komu by však jeho fantastická režie na úkor naivnějšího příběhu neseděla, stěží si vybere - móda točit východoevropské filmy “po Americku” se totiž neomezuje jenom na Polsko. 

Varšavské povstání je jednou z nejkřiklavějších událostí závěru druhé světové války. Ačkoliv městské rebelie v nacisty okupovaném Polsku nebyly nikterak výjimečné, především zdejší židovské ghetto jich zažilo hned několik a všechny dopadly porážkou, příběh Varšavského povstání je nepříjemně doplněn především rolí Rudé armády. Ačkoliv totiž polské hnutí odporu povstání zažehlo primárně pod vlivem blížících se sovětských vojsk v naději, že jim usnadní osvobozovací operace, na Stalinův příkaz se Rudá armáda zastavila před Varšavou a měsíce de facto vyčkávala, až povstalci vykrvácí.

Město 44 Zdroj: Archiv

I přes žádosti vůdců Británie a USA jménem polské exilové vlády nakonec povstání skončilo fatální porážkou rebelů tři měsíce od svého vzniku. Zničeno při něm bylo na 85% města, zahynulo až 200 tisíc civilistů. Ačkoliv se někteří historikové později snažili zlepšit obraz Rudé armády, která podle nich jednoduše v dané oblasti a čase nebyla připravena na podporu rebelů a velkou městskou bitvu, výslovný zákaz podpory Varšavského povstání skrze spojenecké letecké zásobování a bombardování (britské a americké letouny by k němu potřebovaly přístup na sovětská letiště) takovou interpretaci poněkud nabourává stejně jako odtajněné dokumenty, které Stalinovým jménem zakazovaly jakoukoliv pomoc Rudoarmějců povstalcům ve Varšavě.

Zvláště v současné politicky zjitřené atmosféře tak Město 44, příběh povstání odsouzeného k tragickému nezdaru kvůli zvůli sovětské moci, náležitě rezonuje polskou společností. V loňském září během pouhého týdne od premiéry film nalákal 200 tisíc diváků, pro svého režiséra a scénáristu Jana Komase jde přitom o teprve třetí film.

Velkolepý ve všech ohledech

Odlišnost Města 44 v regionálním kontextu vynikne nejlépe ve srovnání, jak jiní filmaři reflektovali obdobné historické události. Po válce sice mělo Varšavské povstání v komunistickém Polsku status určitého dogmatu, přesto se k němu polští filmaři odvážili vyjádřit už v roce 1957, kdy vznikly Kanály režiséra Andrzeje Wajdy. Komorní snímek se ovšem zaměřil povíce na příběhy jednotlivců než roli vyčkávající sovětské armády, dobové materiály ho navíc interpretovaly jako příběh těch, kteří “následovali špatné rozkazy”. Dlouho po Kanálech bylo Varšavské povstání pouze tématem pro dokumentaristy, až do loňského dokumentu složeného výhradně z restaurovaných původních závěrů v režii Jana Komasy, tedy režiséra právě Města 44.

Oproti Kanálům pojímá Město 44 příběh Varšavského povstání osvědčenou mainstreamovější optikou milostného trojúhelníku a nebojí se přitlačit na pilu akce a produkčních kvalit. Jako takové je Město 44 o několik úrovní nad srovnatelnými českými pokusy o válečnou "hollywoodizovanou" epiku, jak ji známe například (resp. pouze) z domácího Tmavomodrého světa. Obdobně lze Město 44 srovnat i s Wajdovou Katyní (2007), která je dalším snímkem se silným politickým nábojem. I v tomto případě vyplyne daleko velkolepější, "amerikanizované" ražení Města 44 oproti tísnivější a “evropštější” Katyni.

Poláci ovšem v “americkém” stylu snímání své historie zdaleka nejsou sami - vzpomenout lze i na nedávný ruský Stalingrad (2013), jehož snímání na zeleném pozadí a následný vizuál si v ničem nezavdaly s historickou fantasy 300: Bitva u Thermopyl. Vtip je v tom,. že přístup á la Hollywood táhne diváky. Ačkoliv zápletka Stalingradu byla ještě primitivnější než v oslavném příběhu starověkých Sparťanů, utržil Stalingrad na ruský film famózních 51 milionů dolarů. Snaha vnímat historické skutečnosti spíše jako komiksově laděný, černobílý příběh, tak rozhodně není jenom polskou záležitostí.

 

Zdroje: Vlastní

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Česká republika – země stvořená pro válečné filmy

Česká republika – země stvořená pro válečné filmy

28. 1. 2020 | Téma | Matěj Svoboda

Válečné komediální drama Králíček Jojo se hodně povedlo, a dokonce bude bojovat o Oscary. A jak asi víte, příběh malého německého kluka, který se spolu s imaginárním Adolfem Hitlerem snaží nějak zvládnout nástrahy dětství, druhou světovou válku i střet s realitou, se točil v České republice. Filmaři se podívali nejen do Prahy, ale třeba i do Žatce a do Úštěku. A nejde zdaleka o první válečný film, který se v Česku točil. Jaké byly ty další?
Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

27. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Sony pořád žije v domnění, že by se Uncharted mohlo začít natáčet v dohledné době a že se té premiéry třeba i jednou dožijeme.
Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

24. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Captain Marvel loni nikomu zrak nevytřel, díru do světa neudělal a stejně utržil víc jak miliardu dolarů jen z kin. První ženský film od Marvelu dostane již brzy pokračování a horší to snad nebude.
Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

23. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Režisér Taika Waititi si už stihl vydobýt ve filmovém světě zajímavé postavení. Originální a vizuálně hodně nápaditý režisér si nejdřív točil na Novém Zélandu svoje malé, trošku divné, ale hodně zábavné filmy, pak ovšem dostal nabídku na třetího Thora.