Blonďatá herečka, která proslula úlohami osudem bitých, avšak nepoddajných žen v nenáročných akčních krimi i ambiciózních filmových dramatech. V minulosti jsme ji mohli vidět jako prostitutku Rosie v noirovém thrilleru Odplata (1999) nebo feťačku Kitty v tragikomedii Půlnoc nikdy nekončí (1998), představila se nám ale také coby atraktivní a světácká barmanka Lil v romanci Divoké kočky (2000).
Maria Elaina Bellová se narodila 18. dubna 1967 v pensylvánském městečku Norristown. Po střední škole nejprve snila o dráze právničky, na Villanova University proto nejprve začala studovat politické vědy. Ve třetím ročníku se však zapsala do kurzů herectví, zpočátku prý jen pro ukrácení dlouhé chvíle. V hraní našla Bellová brzy zalíbení a zakrátko rozjela do New Yorku, aby se stala hvězdou několika mimobroadwayských divadelních představení (objevila se například v dramatech The Killer Inside Me či Small Town Gals With Big Problems). Ve filmu Bellová debutovala již v roce 1992, konkrétně jednou z ústředních rolí v nezávislé romanci Maintenance (1992), výrazněji se však prosadila až v televizních produkcích. Nevelkými rolemi v akčních krimisériích jako The Commish (1995), Pan nikdo (1995) a Směr jih (1996) tato usměvavá blondýnka upoutala nejen řadu diváků, ale producenty. První nabídka na hlavní roli totiž přišla již v roce 1996…
Televizní série Pan a paní Smithovi (1996-1997), která nabízela komediálně pojaté špionážní příhody dvou zvláštních agentů, se sice na televizních obrazovkách moc dlouho neohřála, přesto výrazně pomohla kariéře obou ústředních protagonistů – zkušenému Scottu Bakulovi a začínající Marii Bellové. Právě romantické jiskření a slovní přestřelky mezi dvojicí charismatických hrdinů totiž patřily k nejsilnějším momentům seriálu. Po předčasném konci této série tak Bellová nezůstala bez práce dlouho. Již v roce 1997 se objevila jako pediatrička Anna Del Amicová v jednom z nejpopulárnějších amerických seriálů Pohotovost a o rok později přijala novou výzvu – prorazit na stříbrné plátno. A svůj plán začala rázně naplňovat. Představila se totiž po boku Bena Stillera v životopisné tragikomedii o televizním scenáristovi Jerrym Stahlovi Půlnoc nikdy nekončí (1998) jako pacientka protidrogové léčebny Kitty a především v noirovém thrilleru Odplata (1999), kde si zahrála společně s Melem Gibsonem. Ultradrsný snímek o pomstě proradného kriminálníka na partě ještě proradnějších gangsterů v Bellové našel uvěřitelnou představitelku jediné sympatičtější postavy, šlapky Rosie, která hlavnímu „hrdinovi“ vypomáhá s jeho misí.
Ačkoli je Maria Bellová vnímána jako představitelka vedlejších úloh v akčně laděných thrillerech a dramatech, například již v roce 2000 zaujala hned dvakrát v romanticky laděných snímcích. Jako živelná barmanka Lil v romantickém dramatu Divoké kočky snadno zastínila oba ústřední představitele Piper Perabovou a Adama Garciu a její výkon je snad jediným důvodem, proč shlédnout snímek i dnes. V tragikomedii Karaoke pak mohla coby nespoutaná a vášnivá Suzi, cestující napříč Amerikou, navíc konečně uplatnila také svůj komediální talent. Ten jinak nechávají filmový tvůrci spíše zahálet a když už se ve filmografii Bellové objevuje snímek, který si vysloužil označení komedie, často je nutno doplnit ještě slůvko hořká. Satirickým nábojem totiž disponuje nejen životopisný snímek Auto Focus – Muži uprostřed svého kruhu (2002) s Gregem Kinnearem o sexem posedlém televizním herci Bobu Craneovi, ale i politická tragikomedie Silver City (2004) Johna Saylese ze zákulisí volebního štábu anebo komedie Děkujeme, že kouříte (2005) vyprávějící o mluvčím tabákového koncernu. Jeden ze svých nejlepších výkonů pak Bellová podala v krimikomedii Smolař (2003) coby servírka Natalie, jejíž láska obrátí naruby osud vyhlášeného pechfógla Bernieho (William H. Macy).
K nejvýraznějším dramatickým úlohám Marie Bellové je pak nutno přiřadit bývalou manželku věhlasného spisovatele (Johnny Depp), pronásledovaného šílencem, v thrilleru podle Stephena Kinga Tajemné okno (2004) či policejní psycholožku Alex v v krimithrilleru Assault on Precinct 13 (2005). Nejnověji pak můžeme Bellovou vidět po boku Vigga Mortensena v krimidramatu Dějiny násilí (2005) o obyčejném muži, který ve svém domě zastřelí dvojici násilníků. Ani první pokusy Marie Bellové přiřadit se mezi „seriozní“ herečky nemusejí skončit nejhůře, jak napovídají reakce na její výkon v dramatu The Sisters (2005), modernizované variaci na Čechovovy Tři sestry. V nejbližší době budeme moci Bellovou vidět rovněž v rodinném dramatu Flicka (2006), které se chystá i do našich kin, anebo jako manželka jednoho z hrdinných záchranářů v dramatu režiséra Olivera Stonea World Trade Center (2006), které se věnuje událostem 11. září 2001. Do světa hollywoodských velkofilmů vstoupila s dobrodružným snímkem Mumie: Hrob Dračího císaře (2008); po Rachel Weiszové zde převzala roli ústřední hrdinky Evelyn.
