Klauni jsou nový film Viktora Tauše, který vznikl v koprodukci ČR - Slovensko - Lucembursko - Finsko podle scénáře Petra Jarchovského.
Klauni jsou výpravný, drahý, mezinárodně koprodukční film se špičkovými českými i zahraničními herci v hlavních rolích. Má místy velmi dobrou kameru. Má skvělé masky (fakt jsem si myslel, že Lábus na stará kolena dopadl takhle). O to smutnější je, že se nepovedl, za což může v maximální možné míře scénář Petra Jarchovského.
Každý ze tří protagonistů má svá traumata: Viktor se musí starat o svou velmi nemocnou ženu a je plný nenávisti ke zbývajícím dvěma klaunům. Oskar má vztahové problémy se svou mladší francouzskou partnerkou a se svou českou dcerou a vnučkou. A na Maxe zbylo co? Na Maxe zbyla rakovina konečníku.
Všichni tři se musejí vypořádávat s věcmi, které mají k humoru daleko. A asi jim k tomu měl pomáhat humor, z čehož ovšem ve scénáři moc nezůstalo a skutečnost, že všichni tři jsou klauni, je pro děj filmu téměř irelevantní. Nejlépe v tomto ohledu dopadl Kaiser, který má pár dokonale fungujících "hořkohumorných" scén (půjčování hřebenu plešatým pacientům, vztah s mladou manželkou Evou Jeníčkovou).
Ještě bizarnější je skutečnost, že tři hlavní postavy si jdou většinu filmu svým vlastním příběhem, aniž by se setkávaly nebo prováděly jakoukoliv jinou interakci se zbývajícími dvěma hlavními postavami! Za téměř neuvěřitelnou pokládám skutečnost, že ve filmu je přesně JEDNA scéna, ve které něco provádějí všichni tři společně (nebo to možná jsou dvě scény, ale okamžitě na sebe navazují) a přesně NULA scén, ve kterých předvádějí všichni tři dohromady nějakou klauniádu (v jakémkoliv smyslu tohoto slova)! Výjimkou je posledních 30 sekund filmu, které mají náznak jistého hořko-komediálního kouzla, které jinak většině snímku chybí.
Působí to dojmem, jako kdyby někdo vzal tři průměrné čtyřicetiminutové bakalářské příběhy o třech různých lidech a dodatečně je sestříhal do jednoho celovečerního filmu.
zdroj:
tisková zpráva
Viktor Tauš, podobně jako ve Sněženkách a machrech po 25 letech, ovládá filmové řemeslo a dokáže dát záběrům vizuální poetiku, ale není mu to nic platné, neboť scénář je velmi těžkopádný, film má dvě hodiny a musíme vždy přetrpět 10 minut balastu, než se dostaneme ke 3 minutám něčeho zajímavého (ať už dojemného nebo vtipného). Valná většina podařených scén a hlášek je vidět v traileru.
Filmu dále velmi vadí dabing. Ano, dabing. Některé postavy (včetně Oskara) totiž jsou nadabované a zní to ve všech případech rušivě, obzvlášť rušivě v případě herců, kteří hrají pražské Čechy (a tudíž mi uniká důvod, proč je nehrají a nemluví Češi).
Vyložených WTF okamžiků je ve filmu jen málo: Například když v nemocnici chtějí vyléčit Kaiserovi škytavku tím, že mu přiloží skalpel těsně k ohryzku, nebo když Kaiser říká 49leté Evě Jeníčkové "ty se máš, tobě je teprve 30".
Zrovna u tohoto filmu je mi VELICE líto, jak dopadl. Když nic jiného, Kaiser s Lábusem by si zasloužili na stará kolena se objevit v něčem, v čem by dostali příležitost naplno prokázat svůj nezanedbatelný talent. Klauni bohužel touto příležitostí nejsou a každý okamžik prokazování svého talentu si v nich musejí doslova "urvat", navzdory nepodařenému scénáři.
Hodnocení: 40 %
