Některé herce proslaví hned jejich první úloha, jiní si na své velké chvíle musejí počkat i několik desítek let. Do druhé skupiny patří i Jim Broadbent. Mezi špičky britského herectví se prodal až jako padesátník. Střídavě jej vídáme v úlohách dobráckých chlapíčků i protivných, zkostnatělých starců. Přestože je jeho domovským žánrem komedie, několikrát se blýskl i niternými hereckými studiemi v psychologických dramatech. Za vše hovoří jeho Oscarem oceněný výkon ve snímku Iris.

James Broadbent (nar. 24. května 1949) pochází z východoanglického Lincolnu. Hraní má Jim v krvi, otec Roy i matka Dee byli vášnivými ochotníky. Divadelní spolek Lindsey Rural Players, v němž oba působili, byl po Royově smrti přejmenován na Broadbent Theatre. Jim dnes drží funkci čestného prezidenta. Herectví se vyučil na London Academy of Music and Dramatic Art. Absolvoval v roce 1972. Že si od počátku nekladl přehnané cíle, o tom svědčí jeho přítomnost mezi klienty Ugly Modelling Agency, agentuře shánějící roličky v reklamě a ve filmu ošklivým adeptům herectví. Ani to mu však role před kamerou nepřineslo. "Patrně jsem nebyl ošklivý dost," glosoval později Broadbent svoje snažení.

Na divadle začínal od píky, nejprve jako asistent na jedné z londýnských scén, později byl hercem na oblasti. Vyšvihl se však až mezi špičku, která spolupracovala s řadou slavných režisérů, od Lindsayho Andersona až po Richarda Eyreho a Trevora Nunna. Ještě na divadle se sešel dalším ze "svých" režisérů Mikem Leighem. Na pověsti Komediálního herce mu dodalo působení v dvojčlenném (jeho parťákem byl Patrick Barlow) divadle National Theatre of Brent, které proslulo svými parodickými variacemi na klasická dramata.

Ve filmu Broadbent začíná drobnými roličkami, z nichž ta nejzajímavější přichází od Terryho Gilliama. Dodnes jej můžeme spatřit v Lupičích času (1981). Pro velký úspěch Gilliam Broadbentovi svěřil také nezapomenutelnou úložku plastického chirurga ve své dystopii Brazil (1985). Na dlouhou dobu nejvýraznější postavou v Broadbentově filmografii se ale stal komisní šéfinspektor Slater, pasoucí po dvojici rošťáků, v dětské sérii Only Fools and Horses (1983-91), však jej taky ztělesňoval dost dlouho na to, aby si jej zapamatovala celá jedna generace anglických školáků. V té době už si nacházel okruh tvůrců, kteří na něj nedají dopustit. Patří k nim Richard Curtis, jenž Broadbenta několikrát obsadil už v dobách svého partnerství s Rowanem Atkinsonem (Černá zmije, Dead on Time, oba 1983). Později se s Broadbentem setkáme v úloze uťáplého tatínka Bridget Jonesové v Deníku (2001) i v pokračování S rozumem v koncích (2004).

Jiní autoři v Broadbentovi nalezli představitele charakterních rolí pro svá dramata. Mike Newell tak Broadbentovi svěřil vůbec první hlavní roli ve snímku The Good Father (1996), které mapuje soudní spor o opatrovnictví malého chlapce. Pro Mika Leigha se Broadbent stal dokonce jedním z dvorních herců. Obsazuje jej hlavně do svých optimisticky laděných titulů, od rodinného melodramatu Life is Sweet (1990) až po lehkovážnou historickou komedii Topsy-Turvy (1999), v níž Broadbent skvěle zahrál proslulého autora operetek W. S. Gilberta. Byl vůbec prvním autorem, jehož scénář Leigh zfilmoval (krátký A Sense of History, 1992). Zvážnění s sebou přineslo až sociální drama Vera Drake - Žena dvou tváří (2004) a úložka soudce. Další z osudových úloh Broadbentovi nabídl Richard Eyre. V jeho psychologickém snímku Iris (2001) nacházíme herce v roli smířlivého Johna Bayleyho, který své stáří tráví péčí o umírající manželku, básnířku Iris Murdochovou (Judi Denchová). Přestože jeho hrdina není mužem rozmáchlých gest, o to větší vnitřní odhodlání z něj díky Broadbentovi sálá. Všimli si toho i mnohé akademie, Broadbent je dnes laureátem Oscara i Zlatého glóbu.

Kulatá tvář a otcovsky přívětivý úsměv předurčují Jima Broadbenta k úlohám dobráckých mužíků, kteří pro svou neprůbojnost často pohoří. Příkladem může být pan Salteema, který touží po společenském uznání, v naivňoučkém příběhu pro nejmenší Mladí návštěvníci (2003). Ryzím charakterem je také tatínek v dětské historce Pidilidi (1997). Zdání dobrotivosti a rodinné pohostinnosti ostatně vyzařuje i inspektor Butterman v parodické Jednotce příliš rychlého nasazení (2007). Drobnou roličku roztržitého profesůrka má v ve Spielbergově velkofilmu Indiana Jones a království křišťálové lebky (2008)

S přibývajícími lety ale tvůrci v Broadbentovi odhalili i temnější tón. Dnes jeho postavy mnohdy překročí meze kariérismu a sklouznou až ke křiváctví. Komediální karikaturu takového antihrdiny Broadbent představil v dobrodružné Cestě kolem světa za 80 dní (2004) coby Foggův (Steve Coogan) úhlavní sok Lord Kelvin.

Zlostně hrdiny dokáže Broadbent vystupňovat. Od prospěchářského pana Boo v Tichém hlasu (1998) vede cesta k chamtivému Zidlerovi v muzikálovém Moulin Rouge (2001). Končí pak u vyslovených sadistů jako je pan Squeers v Nicholasi Nicklebym (2002) anebo prohnilých mocipánů a la Boss Tweed v Scorseseho Ganzích New Yorku (2002). Stejným směrem zamířil i ve své poslední úloze, drama Dirty Tricks (2008) jej zachytí coby Richarda Nixona.

Jestliže se s rostoucím věkem objevuje na plátně Broadbentova tvář se stále kyselejším výrazem, jako dabér se osvědčil hlavně v úlohách mentorů, popřípadě vypravěčů. Jeho melodický hlas posloužil k převyprávění Medvídka Pú stejně dobře jako k namluvení hrdinů Valianta, Kouzelného kolotoče anebo Robotů (vše 2005). Jim Broadbent je už více než dvacet let šťastně ženatý s výtvarnicí Anastasiou Lewisovou.