V přehlídce S Kafkou do kina, která tvoří pražské Ozvěny píseckého Festivalu nad řekou, je uváděn i soubor filmových přepisů povídek Edgara Allana Poea. Jejich autorem je americký filmový producent a režisér Roger Corman (nar. 1926). Ten přistupoval k výběru poeovských námětů a jejich zpracování velmi volně, takže pod jednotlivými názvy snímků se skrývají kombinace i několika povídek. Koncem padesátých a počátkem šedesátých let dvacátého století Corman realizoval převážně ve vlastní produkci sedm celovečerních filmů, barevných a širokoúhlých, jak tehdejší doba u atraktivních snímků žádala. Corman nebyl nikdy režisérem první kategorie, který by byl schopen dosáhnout výrazných uměleckých výsledků. Jeho hororové filmy dosahují jen běžné, řemeslné kvality. Nepostrádají ovšem, zejména při pohledu z časového odstupu, kouzlo filmové patiny, zjevné v používání dobových dějových klišé a produkčních technologií (ve výpravě a trikových záběrech). Sjednocujícím prvkem celé série (s výjimkou jednoho filmu) je americký herec Vincent Price (vysoký 193 cm) obsazený do hlavních rolích.
Zánik domu Usherů (1960) a Jáma a kyvadlo (1961) jsou typické gotické horory, postavené na strašidelné atmosféře zanedbaného šlechtického sídla, kdesi na venkově, kde náhodný návštěvník může zastihnout jen duševně nemocného pána s jeho nepočetným služebnictvem. Převážně interiérové scény připomínají svou výstavbou melodramata období němého filmu, jen přehnaně expresívní dialogy jsou mluvené, nikoliv v mezititulcích. Povídkový snímek Hrůzné historky (1962) předvádí Poeovy povídky Morella, Černá kočka a Fakta případu pana Valdemara. Předčasný pohřeb (1962) zdlouhavě rozvádí stejnojmennou Poeovu povídku o hrůze pohřbení zaživa v důsledku katalepsie. Hlavní roli zde hrál uznávaný americký herec Ray Milland. Vybočením z hororové řady je hororová parodie Havran (1963), v níž Corman parafrázuje Poeovu nejslavnější báseň a rozvíjí ji do čarodějnického souboje tří mágů (herecky se zde vyřádili Vincent Price, Boris Karloff a Peter Lore). Ve dvou závěrečných snímcích z roku 1964 dosáhl Corman dokonalosti svého stylu. Ligeina hrobka je opět volnou parafrází předlohy, předností filmu je zdařilé finále v podobě barvitě podaného požáru šlechtického sídla. Maska Červené smrti spojuje stejnojmennou povídku s povídkou Skokan. Velkolepost interiérových staveb a kostýmů zde dosahuje vrcholu, kamera Nicolase Roega vytváří barevné schéma odpovídající námětu.
Na píseckém Festivalu nad řekou byly uvedeny všechny jmenované snímky, v pražské Lucerně pět z nich (bez Zániku domu Usherů a Hrůzných historek). V Levných knihách na DVD vyšly českými titulky opatřené filmy Havran, Zánik domu Usherů a Jáma a kyvadlo.
