Hollywoodští filmaři se často pokusí o remake některého z úspěšných francouzských filmů a dokazují tak neslučitelnost obou kultur. K podobnému výsledku dochází i v opačném případě, příkladem je i kasovní trhák Double zero. Nezdařilý pokus o galského Austina Powerse je trapným fiaskem, který jen těžko vylepší reputaci francouzského filmu.
Již samotný příběh je banální. Francie prodala Rusku supertajnou nukleární zbraň a ta je ukradena. Je třeba najít dva agenty, kteří by byli schopni zachránit pošramocenou reputaci, a lze je v zájmu akce obětovat. Nejdříve sotva projdou speciálním výcvikem, a pak se vydají rovnou do terénu. Jedna akce střídá druhou a vše protahují pubertální výstupy obou hlavních představitelů Erica a Ramzyho. Ti se musí vypořádat s probojovat armádou nebezpečných krasavic až k všemocnému šéfovi, který si nechává říkat Zlo. Film je výpravnou podívanou odehrávající se od Sibiře přes Paříž až po Jamajku. Děj je plný speciálních efektů a velkolepých scén, odehrávajících se v luxusním prostředí jachet a hotelů. Konec je více než předvídatelný a vtipných skečů bychom napočítali poskrovnu.
Double zero je zástupcem francouzské produkce, která se zaměřuje výhradně na zisk. Režisér Gérard Pirès debutoval již roku 1969 a my od něj známe naštěstí až akční thriller Zločin je extrémní sport (2002). Jeho předchozí snímky byly buď komerční propadáky nebo slátaniny. V hlavních rolích jeho posledního filmu vystupuje duo komiků Eric a Ramzy. Eric Judor začínal jako turistický průvodce ve Spojených státech a Ramzy Bedia po ukončení obchodní školy vykonával různé příležitostné práce. Osudové setkání se konalo v roce 1994 a první velký úspěch se dostavil v roce 1996. Na plátnech triumfovali filmem La Tour Montparnasse infernale (2001). Jejich humor je absurdní až morbidní. Nicméně to, co funguje na divadle, projevilo své slabiny už v druhém filmu. Ve scénách, kdy začíná být děj alespoň trochu zajímavý, Eric a Ramzy začnou nemístně tlachat a pracně budovaný efekt se hroutí. Nejenže se nedaří vystavět atmosféru akčního filmu, který by vtipně shazoval sám sebe, jak to zručně dokáží hollywoodští režiséři (viz např. Charlieho andílci), ale francouzská snaha po špetce originální komiky selhává, vrší jedno nepatřičné klišé na druhé.
Pravděpodobně nelze na takovýto film pohlížet očima filmového kritika, protože je jen rozvernou taškařicí postavenou na divadelním (ne)kumštu dvou amatérů. Ale i dle ohlasů ve francouzském tisku se právě ona dříve tolik oceňovaná komika ztratila v množství speciálních efektů a milionů eur. Double zero je spíše než příkladem francouzské kultury ukázkou špatného odhadu českého distributora. Pokud ale divákům postačí sexbomby v bikinách a neustálé pády a výbuchy, pak mají šanci potrhat se smíchy.
