Coco Chanel

23. 7. 2009 - 9:34 | Téma | red

Coco Chanel zdroj: tisková zpráva

Je to jeden ze tří současných filmů o Coco Chanel. Je výsledkem nově objeveného žánru biopic, jakýchsi dramatizovaných životních osudů (rozhodně to nejsou dokumentárně pojaté životopisné filmy)

Je to jeden ze tří současných filmů o Coco Chanel. Je výsledkem nově objeveného žánru biopic, jakýchsi dramatizovaných životních osudů (rozhodně to nejsou dokumentárně pojaté životopisné filmy).Tenhle se soustředil na dětství, mládí a počátky kariéry Gabrielle Chanelové (Audrey Tautouová), jejíž matka zemřela, otec ji a její sestry opustil, a ona se pak naučila šít v katolickém sirotčinci. Scénář podle knižní předlohy Edmonda Charlese-Rouxa L’Irrégulière: ou Mon itinéraire Chanel napsala režisérka Anne Fontaineová se svou sestrou Camille Fontaineovou a Christopherem Hamptonem.

Film začíná vzpomínkami na dětství, ale rychle se přenese do Gabriellina mládí, krátce před první světovou válkou. Nezačínala jako modistka, ale zpívala v kabaretu. Přezdívka Coco je spojená s písničkou o psíkovi toho jména, který se ztratil u Trocadera. Během angažmá v kabaretu, kde vystupovala se svou sestrou Adrienne (Marie Gillainová), potkala dva muže, kteří jí pomohli v kariéře.

Nejprve se seznámila s bohatým Etiennem Blasanem (Benoît Poelvoorde), a měla s ním poměr. Pomohl jí otevřít její první obchod – s klobouky. Ten ale zkrachoval. Pak měla zároveň ještě „troúhelníkovou“ aféru s neméně bohatým Angličanem Arthurem „Boy“ Capelem (Alessandro Nivola), který jí pomohl otevřít její další obchod. Ve filmu je Capel její životní láskou a jeho ztráta ji natolik zasáhne, že už jí v životě nic nezbývá kromě práce. Děj filmu totiž opatrně skončí dříve, než by se Coco objevila v náručí fašistického důstojníka Hanse Günthera von Dincklage.

Je tu krásná sekvence, kdy Gabrielle pozoruje bohatě oděné dámy; vidíme metry tkanin, klobouky a spoustu detailů. Vše vidíme jejíma očima a zároveň pozorujeme její reakce, když pak experimentuje s odlišným, jí vlastním stylem oblečení. Je možné, že skutečná Coco pohrdala přepychem belle époque, ale spíš si myslím, že na něj reagovala jako žena, která velmi dobře chápala, že milenka narozená v chudobě a bez konexí v této společnosti nikdy nebude přijata jako její rovnocenná členka. Rozdíly, které byly sociálně nepřekročitelné, obešla módním stylem. Film jaksi tiše přehlíží, že Coco chápala základ úspěchu žen – najít muže, který pomůže ženě zajistit existenci. Sex bývá vhodná pomůcka… V roce 1932 Colette popsala Coco coby „…malého černého býčka s despotickým obočím nad očima barvy žuly.“ Audrey Tautouová jistě má a v roli používá onu ocelovou touhou po úspěchu, která byla hnací silou Coco.

Film předvede spoustu klasické i dobové módy, ale přizpůsobivě vůči příběhu: námořnický svetr a ona známá CC kabelka patří dobově jinam. Coco chtěla ženám poskytnout jednodušší oblečení, ale laciné materiály a prostší siluety byly pro ni nutností, neboť neměla vlastní finanční zdroje a řídila se pravidlem maximálního zisku s minimálními náklady. Coco můžeme chápat jako druh moderní ženy, bez skrupulí a s touhu po přepychu. Ale i to je zjednodušená představa…

Film je výtvarně krásný, s dokonalou výpravou, barevný bez lacinosti, role krásně zahrané. Hudba vše s mírou doplňuje. Pokud nebudete příliš dumat nad dobovými reáliemi a budete se jenom dívat, je to velmi příjemná podívaná. Ale byla bych mnohem více potěšena, kdyby šlo o realističtější příběh.

Skutečná Coco celý život utíkala před sestrou Gabriellou, o svém původu a věku bezostyšně lhala. Byla nadaná obchodnice a chápala nutnost reklamy. Nebyla to ona, kdo stvořil Chanel 5, ale Ernest Beaux. Za okupace se pokusila židovskému výrobci parfému Wertheimerovi ukrást jeho továrnu s použitím fašistických arijských zákonů. Hans Günther von Dincklag nebyl jediný mocný fašista, se kterým udržovala styky. Po skončení války ji Francouzi vyhnali. Když se v roce 1956 znovu ukázala na přehlídce, vypískali ji, kolaborace nebyla zapomenuta. Byli to Američané, kdo propadli jejím kabelkám a „malým černým šatům“. Nic z toho neuvidíte ani v tomto filmu, ani v těch ostatních, které o Coco vznikly.

Film nakonec otázku, kdo vlastně byla Gabrielle „Coco“ Chanelová, ponechává bez odpovědi. Mimo zážitku z výborné Audrey Tautouové, která zde nehraje žádnou romantičku, se dozvíme něco málo o Coco coby uměleckém image, ale nic o ženě, která si je stvořila. Ukazovat historické postavy pouze jako hrdiny, i když mají své slabé stránky, není pro filmaře zrovna nejčestnější řešení. I ženy by měly být předvedeny takové, jaké jsou, i s těmi osobními a dobovými omezeními, které je nutí využít své kouzlo k získání finanční nezávislosti. Pokud to chceme jednou změnit…

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Prequel Šíleného Maxe se odkládá, Furiosy se dočkáme až v roce 2024

Prequel Šíleného Maxe se odkládá, Furiosy se dočkáme až v roce 2024

16. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Mad Max: Zběsilá cesta patří k tomu nejlepšímu, co na poli akčních filmů vzniklo, a to nejen za posledních deset let.
Padla poslední klapka disneyovského Predátora

Padla poslední klapka disneyovského Predátora

15. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Ani jsme se nenadáli a další Predátor je hotový, respektive míří z placu do postprodukce.
Bondovka Není čas zemřít představuje nové agentky

Bondovka Není čas zemřít představuje nové agentky

14. 9. 2021 | Trailery | Adam Homola

James Bond na to nebude v novém filmu sám, to už víme nějakou dobu. A teď se můžete na nové agentky podívat hezky zblízka.
Tom Cruise si může oddechnout. Konečně dotočil další Mission Impossible

Tom Cruise si může oddechnout. Konečně dotočil další Mission Impossible

13. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Sedmá Mission Impossible je hotová, ale osmička Cruise ještě pořád čeká.