Film se do jisté miry se snaží ilustrovat sarkastický úvodní bonmot profesora Harryho Stevensona (Morgan Freeman) o řeckých bozích z Olympu, kteří se prý nudili, a tak vymysleli lidi. Stále se nudili, vymysleli lásku. Ta nudná nebyla, což zkusili sami. A pak vymysleli smích, aby to všechno vůbec mohli vydržet. Filmový propletenec milostných vztahů vznikl podle knihy Charlese Baxtera, scénář napsala Alison Burnettová, doprovází jej velmi romantická hudba Stephena Traska.
Harry a jeho žena Esther (Jane Alexanderová) jsou starší manželé – černoch a běloška. Jejich vztah provází vyrovnanost. Jedné noci se jde on trošku projít. a na hřišti zahlédne dva milence. Kusé komentáře Harryho o podivuhodném chování popletených milenců v parku téměř dávájí zapomenout na to, že i nad jeho manželstvím visí jakýsi stín. Kavárník Barney (Greg Kinnear) také miluje svou ženu. A netuší, kdo jeho žena opravdu je. Vidí v ní, to co vidět chce, takže se dočká velkého překvapení, když ho Kathryn (Selma Blairová) opustí. Neschopen bojovat o manželku, Barney vítězně válčí o svého psa. Objeví se prodavačka realit Diana (Radha Mitchellová). Má poměr s Davidem (Billy Burke). Jsou zde I mladí milenci. Oscar (Toby Hemingway) a Chloe (Alexa Davalosová) ve stylu Romea a Julie.
Chudák Barney pronáší nejotřelejší romantická klišé – a je velkou ctí hereckého umění pana Kinneara, že dokáže tyto omšelosti pronášet bez toho, aby se stal směšným. Není to v žádném případě zásluha scénáře. Postava Barnyho byla evidentně napsána jako laciný, mělký mužský. To, že Kinnear dokázal Barnyeho vybavit lidskostí, pochybnostmi , ba i jakousi hloubkou, je obdivuhodné.Morgan Freeman je tak silná herecká osobnost, že dokáže pronést: „Lidé jsou si souzeni, Oscar a Chloe to věděli, a věděli, že jsi jsou souzeni.“ Zní to lidsky, přirozeně a pravděpodobně – od něho (má dost zkušeností, často hraje moudré lidské rádce či Boha).
Měl by existovat Oskar pro herce, kteří dokáží pronášet nesmyslné věty věrohodně. A také jeden pro režiséry, kteří dokáží udělat z laciných scénářů snesitelné filmy.
V tomto případě je škoda, že film, natočený v poměrně krátkých sekvencích podle událostí v životech různých zamilovaných, podlehl očekávané laciné sentimentalitě, omšelým řečem a naivním reakcím. Je z toho víceméně červená knihovna, byť v zárodku byl potencionál natočit zajímavé lidské příběhy. Herci i režisér Robert Benton se opravdu snaž, a díky nim vznikl lehký, romantický film s trochou snahy o vyšší úroveň. Nicméně kdyby sekera spadla na bonbonovou sladkost a film se přidržel opakujících se zvratů lidských lásek, mohli jsme se dívat na krásný film.
