Ačkoli se proslavil úlohou mírotvorce Gándhího ve stejnojmenném snímku z roku 1982, ostře řezané rysy a výhružný pohled ho přímo předurčily do úloh sadistických násilníků (doktor Miranda v psychodramatu Smrt a dívka, gangster Logan v thrilleru Sexy bestie). Své herecké nadání však prokázal v desítkách rozličných dramatických a charakterních rolí, ať už v shakespearovské klasice, anebo hollywoodských spektáklech.
Sir Ben Kingsley se narodil 31. prosince 1943 v městečku Snaiton v anglickém hrabství Yorkshire jako Krishna Bhanji a jak už jeho jméno napovídá, nepatří zrovna mezi „klasické“ Angličany. Pochází totiž z rodiny indického lékaře Rahimtully Bhanjiho a anglické modelky Anne Goodmanové. Vyrůstal mezi továrními komíny poválečného Manchesteru a až do svých devatenácti si plánoval navázat na otcovu lékařskou praxi. Když však v Shakespearově rodišti Stratfordu zhlédl představení Richarda III., své priority ihned přehodnotil. Přes den tak začal pracovat jako laborant v chemičce, po nocích se pak amatérsky věnoval divadlu. V roce 1966 se Kingsley přestěhoval do Londýna, kde na půdě Arts Theatre předváděl vlastní hudební skladby. V témže roce navíc získal i první zkušenost před kamerou, když se objevil v nekonečném seriálu Coronation Street. Hned o rok později pak na dlouhých patnáct sezon získal angažmá v proslulé Royal Shakespeare Company, při kterém se zaskvěl ústřední rolí v Hamletovi.
Na plátně Kingsley debutoval již v roce 1972, vedlejší rolička podlého kriminálníka v průměrném krimithrilleru Klíčem je strach zůstává na dlouhou dobu také jeho poslední filmovou úlohou. A přestože se v průběhu sedmdesátých let objevil rovněž v několika televizních projektech (příkladem může být psychodrama Mikea Leigha Hard Labour z roku 1973 nebo životopisná minisérie Dickens of London, 1976), i nadále zůstává u diváků zapsán jako herec divadelní. Změna přišla až v roce 1982. Specialista na životopisné snímky Richard Attenborough totiž obsadil Kingsleyho do úlohy otce samostatné Indie Mahátmy Gándhího. Drama Gándhí získalo Oscara za nejlepší snímek roku a oslovilo široké divácké vrstvy. A zásluhu na tom měl především excelentní a zároveň uměřený výkon Kingsleyho coby vizionářského právníka a filosofa, jemuž osud svěřil jedinečnou historickou roli. Zisk Oscara a ceny BAFTA byl jen logickým vyústěním a devětatřicetiletý herecký objev roku se stal hvězdou doslova přes noc. Ve snahách neuváznout v herecké škatulce pak Kingsley pokoušel s většími či menšími úspěchy štěstí například v dobrodružné romanci Harem (1985), kde se představil v úloze arabského šejka, nebo coby doktor Watson v detektivní parodii Není Sherlock jako Holmes (1988).
Nálepky specialisty na reálné historické osobnosti se však Kingsley po úspěchu Gándhího už nikdy nezbavil, navíc v těchto úlohách předvedl některé ze svých nejlepších výkonů. Především na přelomu let osmdesátých a devadesátých se to životopisy v jeho filmografii jen hemžilo: objevil se totiž nejen v úloze hudebního skladatele Dmitrije Šostakoviče v dramatu Testimony (1988) či jako V. I. Lenin v televizním dramatu Vlak do Petrohradu (1990). Ve snímku Murderers Among Us: The Simon Wiesenthal Story (1989) si pak zahrál proslulého lovce nacistů. Výrazně zaujal úlohou mafiánského bosse Meyera Lanskyho v životopisu Bugsy (1991), kde si za svůj výkon vysloužil oscarovou nominaci, světový ohlas pak sklidil díky roli židovského úředníčka Itzaka Sterna ve Spielbergově dramatu Schindlerův seznam (1993) či jako otec ústřední hrdinky ve snímku Anne Frank: The Whole Story (2001).
Po více než dvacet let, kdy se Ben Kingsley představuje v hollywoodských opusech, je zřejmé, že zde úlohy odpovídající jeho formátu dostává pouze výjimečně. Příkladem může být řada tuctových vědeckofantastických snímků. V nich se Kingsley objevuje buďto v úlohách lotrů se světovládnými choutkami (Z jaké jsi planety?, 2000; Thunderbirds, 2004), hamižných a bezskrupulózních obchodníků (Lovci dinosaurů, 2005), anebo získává role mentorů, bojujících s mimozemskou hrozbou (Mutant, 1997). I v dalších žánrech však Kingsley střídá úlohy podrazáckých zločinců (radikál Cosmo ve špionážním snímku Slídilové, 1992) s rolemi dobrosrdečných ňoumů (viceprezident Nance v politická komedii Dave, 1993). Nelze se proto Kingsleymu divit, že se pokouší uplatňovat hlavně v evropských produkcích, popřípadě titulech od nezávislých tvůrců. K nejvýraznějším úlohám v této sféře patřil šachový velmistr Pandolfini v dramatu Nevinné tahy (1993) nebo doktor Miranda v psychodramatu Romana Polanského Smrt a dívka (1994), kde se Kingsley coby bývalý fašistický mučitel setkává se svou dávnou obětí (Sigourney Weaverová). Další úloha mučitele, násilnický gangster Logan v thrilleru Sexy bestie (2000), pak Kingsleymu dokonce přinesla Evropskou filmovou cenu a oscarovou nominaci. Galerii jeho nejlepších rolí pak doplňuje ještě perský emigrant Behrani, který se v psychologickém dramatu Dům z písku a mlhy (2003) utkává o sídlo svých snů s mladou ženou v životní krizi (Jennifer Connellyová). Následně jsme Kingsleyho mohli spatřit jako vůdce kapsářské bandy Fagina v Polanského adaptaci Olivera Twista (2005) a mafiánského kápa Rabbiho v gangsterce Nabít a zabít (2006). Úloha kouzelníka Merlina v dobrodružném dramatu Poslední legie (2007) se přiřadí k tomu nejslabšímu z Kingsleyho filmografie. Ze své "démonické" škatulky posledních let se Kingsley pokouší vyprostit v adaptaci Rothova románu Umírající zvíře (2008), zosobňuje univezitního profesora, na stará kolena zamilovaného do své studentky (Penélope Cruzová).
Herec ceněný především pro variabilitu svých úloh talent často promarňoval účinkováním v mnoha řadových snímcích. I přesto si ale dokázal vysloužit status herecké legendy, která dovede ozvláštnit i tu nejobyčejnější ze svěřených rolí.
