Anténa je imaginativní alegorie na totalitní násilí a manipulaci plná výtvarné fantazie. Film je také poctou němému filmu, z něhož čerpá a na jehož filmy odkazuje.

Vstupujeme do zasněženého černobílého města, které ovládá pan Televize. Moc si udržuje a rozšiřuje pomocí televizního vysílání. Díky všudypřítomným obrazovkám, reklamním billboardům a dokonce televiznímu jídlu není před panem Televizí úniku. Lidé jsou němí, přišli o hlas, dorozumívají se jen slovy, jenž z nich bezhlase vypadávají a zobrazují se jako namalované titulky. Hlasem je obdařená jen paní Hlas, která zpívá celému městu, a její bezoký syn, o jehož daru zatím nikdo kromě matky neví. Pan Televize chce zneužít Hlas k experimentu, který by měl lidi zbavit už tak omezené svobody.

Esteban Sapir připravil dokonalé výtvarné představení postavené na hravosti a originálním symbolickém vnímání. Jako prostředek uměleckého ztvárnění zvolil na první pohled naivní pohádkovou perspektivu, která je ale protknutá vážnými odkazy a myšlenkami.

Obrazotvornost tvůrce čiší z každého záběru. Od výtvarného zpracování města pojatého jako skládačka, přes hory ze slov a písmen, hypnotizující krabice od vloček s logem všudypřítomné televize a televizní brýle, až k Balónovým mužům, vznášejícím se s nafouklými těly na obloze. Vizuální stránka filmu plnohodnotně doplňuje hlasově tichou podívanou, ozdobenou převážně smyčcovým hudebním doprovodem.

Hlavní oporou dobra jsou ve filmu dětští hrdinové, dcerka opraváře televizí a slepý chlapec s šťastným úsměvem na tváři. Dospělí, rodiče, nejsou příliš spolehliví partneři a z počátku svým dětem moc nepomohou. Dětství očividně symbolizuje nevinnost a čistotu, dospělí jejich odvrácenou tvář.

Některá podobenství a symboly odkazují na typické projevy totalitní diktatury. Jsou to konkrétní reminiscence na fašistický teror v symbolech hákového kříže nebo židovské hvězdy. S totalitou úzce souvisí odebrání nebo omezení svobody (uzmutí hlasu). Lidé si na útlak zvykají, přizpůsobují se a považují jej za přirozený stav. Je to taky propaganda a manipulace veřejného mínění, jsou to zásahy do nejintimnějšího soukromí lidí, zdánlivě výhodné hry o ceny napojené na zdroj moci: „Vydělej body a leť!“. Takové alegorie lze ale velmi lehce přenést do současnosti. Nové podoby a tváře snahy o ovládnutí lidí můžeme vidět v zneužívání médií, které koncentrují obrovskou moc, nebo v propagaci konzumního způsobu života.

Kouzlo Antény je v propojení dětského světa a světa dospělých, dětské fantazie, upřímnosti a hravosti s dospělou vynalézavostí ale i krutostí a bezcitností na straně druhé. Co se skrývá za plány a tajemnou mocí pana Televize? Pokud na film nepůjdete, nedozvíte se to.