Po stopách profesora Opletala

Po stopách profesora Opletala

Po stopách profesora Opletala
2003

Profesor Josef Opletal patří mezi naše nejvýznamnější lesníky nejen pro lesnickou všestrannost a hloubku poznání, ale i pro své osobní vlastnosti. Byl svým nadáním a zaměřením lesním technikem, avšak ovládal i oblasti lesnické biologie a ekonomie. Jeho vnímání způsobů hospodaření v lesních kulturách byly na svoji dobu velmi progresivní a zcela automaticky v sobě zahrnovaly i dnes tolik požadované ekologické aspekty.

První část dokumentu Po stopách profesora Opletala (Lesníkem v Bukovině) mapuje jeho pobyt v rakousko uherské Bukovině, kde nastoupil jako mladý absolvent lesnického odboru Vysoké školy zemědělské ve Vídni. Po více než tiřicet let se věnoval zpřístupnění nedostupných lesních komlexů, těžbě a následnému zpracování dřeva. Podílel se na projektech lesních drah, nádražních budov a pil, většinu staveb osobně řídil. Opletalovo dílo o zpřístupnění bukovinských pralesů se stalo světově uznávanou metodikou i praktickou ukázkou lesního dopravnictví a on sám pak neméně uznávanou světovou kapacitou.Jeho pobyt v Bukovině je ukončen vznikem samostatné Československé republiky, které nabídl své služby a roku 1919 se vrátil do své vlasti.

Druhá část dokumentu "Ve službách vlasti" pak mapuje jeho působení ve funkci ředitele Státních lesů a statků v Bánské Bystrici. Tento poměrně krátký pobyt znamenal pro slovenské lesy jejich záchranu před dřevařskými společnostmi a bankami, které chtěly prosadit dlouhodobé a pro stát nevýhodné smlouvy na prodej dříví.

Následuje jeho jmenování ministerským radou a pobyt na ministerstvu v Praze. I zde se postaví proti obdobným trendům při politicky zmanipulovaných zakázkách a pro svoje zásady raději vysokou státní funkci opouští. Následné roky pak plně prokáží pravdivost jeho argumentů a většina jeho návrhů při hospodaření v lesích je postupně přijata. A tak i české lesy za mnohé vděčí právě jemu.

Ke konci života se uchyluje do Brna a namísto zaslouženého odpočinku se s nadšením pouští do pedagogické práce na zdejší vysoké škole zemědělské. Stáva se profesorem lesní těžby a lesního průmyslu. Ve věku 65 let pak jejím rektorem. Během působení na vysoké školy založil ve školních lesích komplex památníků a pomníků, nazvaných Lesnický Slavín. Jeho budování se venoval až do konce svého života. Zemřel po krátké nemoci, nedlouho po dovršení svých devadesáti let. Je paradoxem, že jeho celoživotní dílo je více ceněno a uznáváno po celém světě, zatímco u nás je známo spíše odborníkům. Díky Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a především pak jejímu Školnímu lesnímu podniku Masarykův les můžeme i dnes navštívit Lesnický Slavín, kde generace lesníků a studentů pokračují v započatém díle a seznámit se prakticky s odkazem profesora Josefa Opletala.

celý popis

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY