V počátcích třicátých let vnášely drtivé důsledky hospodářské krize do života mnoha lidí tvrdou skutečnost: ztráta práce znamenala hlad. Tato realita pronikala i do tehdejších hollywoodských filmů. Ženy přestaly zajímat šperky či luxus.

Postava Marlene Dietrichové v Plavovlasé Venuši vymění svou ctnost za jídlo pro sebe a svého syna. Každodenní realita však nebyla Sternbergovým předmětem zájmu. Jeho záměrem v Plavovlasé Venuši bylo vytvořit protiváhu sentimentálním ženským snímkům.

Do filmu zasahovala cenzura: amorálnost hrdinky je zastřená, nesmí být nikdy konkrétně vyslovena, musí být vyvážena vznešenou motivací. Americká verze tohoto filmu dokonce ani neobsahovala úvodní scénu, v níž budoucí manžel hrdinky během procházky náhodně narazí na nahé koupající se dívky.