Pán velryb

Pán velryb

Whale Rider
2002, 101 min
dokina.cz 7.3 index
Režie:
Scénář:
Hudba:
Hrají:

Novozélandští domorodci sice žijí v moderním světě, ale pod značkovými tričky ze stoprocentní bavlny pokrývá i dnes jejich kůži rituální tetování. A podobně jako v dnešních Maorech dřímají prastaré rodové tradice i ve filmu Pán velryb.

Kmenové zákony a rituály nebyly pouhou inspirací pro příběh dívenky Paikey, která se chce stát náčelníkem kmene, a nerozumí si proto se svým tradicionalistickým dědečkem. Všechno, co se na plátně děje, vychází buď ze staré maorské legendy, nebo přímo z rozhodnutí a reakcí pečlivě vykreslených hrdinů - původních obyvatel Nového Zélandu. Jsou to oni, kdo tlačí snímek kupředu, nikoli efektní scenáristické kličky.

Napětí mezi staletými zákony a živými jednajícími postavami nastoluje film už v úvodu: legenda o velrybích předcích lidí kontrastuje se scénou porodu nejmladšího příslušníka kmene. Kontrast mezi tradicí a realitou pokračuje i při výchově potenciálních náčelníků, z níž je Paikea jakožto dívka vyloučena. Mladí chlapci se tu učí kmenové zpěvy se stejným fanatismem jako mlácení do hlavy tradiční maorskou zbraní. Rytmus ztrácí snímek až během dlouhých příprav na závěrečné vyvrcholení, tím spíš, že se o skutečné finále vlastně nejedná a vyústění snímku leží někde úplně jinde.

Maorské osudy by na pozadí "civilizovaného" světa nikdy nemohly fungovat. Režisérka Niki Carová naštěstí vykreslila Nový Zéland s citem a osobitostí, která vám ozřejmí, že lidé tu sice jezdí v autech a poslouchají hip hop, ale přitom mohou stále považovat velryby za legendární bytosti, podobné drakům. Domorodí herci i neherci mají tuto rozdvojenost v krvi a jejich postavy jsou díky tomu věrohodné, a přitom jasně definované. Dědeček Koro není pouze zarytý obhájce starých řádů, ale také skutečný vůdce, v hloubi sádelnatého těla natvrdlého strýčka hlavní hrdinky dřímá velký bojovník, a samotná Paikea není zdaleka jen bouřící se dítě. Ústřední duel se odehrává mezi zkušeným hercem Rawirim Paratenem (Koro) a o dvě generace mladší debutantkou Keishou Castle-Hughesovou (Paikea), jež je mu rovnocennou protihráčkou.

Pán velryb vítězí na obou frontách - mytické i skutečné. Divácké ceny na festivalech v Torontu a Sundance dokládají, jak může na člověka zapůsobit na pohled banální dialog o tom, že potomci velrybích lidí spolu musejí držet pohromadě jako provázky, z nichž je spleteno lano. Legendy, vymaňující se zpod slupky moderního světa, očividně dokážou oslovit hluboko zasuté vzpomínky i v příslušnících těch národů, které své kmenové tradice už dávno pohřbily.

Autor: nikola.97

celý popis

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY