Historický film je věnován posledním osmi letům života italského renesančního filosofa, vědce a básníka. Po dlouhém pobytu v různých zemích se vrací Bruno roku 1592 do Benátek, kde je udán jako kacíř a vydán římské inkvizici. Před nelítostním soudem se tak ocitá člověk velikého intelektu, vědec a filosof, kterému se obdivuje celá Evropa. Obraz renesančních Benátek, kde Bruno žije krátký čas v plné síle, radosti a vážnosti, kontrastuje ostře s atmosférou procesu, líčeného věrně podle historických dokumentů. Ani dlouholetý těžký žalář v naprostém odloučení od světa, pohled na spoluvězně odsouzené za kacířství a čekající na smrt, ani pokušení vzpomínek na mládí, na rodiče a okamžiky lásky nepodlomí sílu Brunova přesvědčení. Tribunál mu nabídne život, jestliže se veřejně zřekne svých názorů a odvolá své učení. Po dlouhé úvaze však dospívá k tomu, že jeho lidská slabost by jenom posílila postavení církve a inkvizice a vrhla hluboký stín na jeho celoživotní dílo. Nabídku inkvizitorů odmítá a pak jednoho sychravého únorového dne roku 1600 je Bruno odveden na Květnové pole v Římě a veřejně upálen. Drama, v němž se církevní moc střetne s vnitřním přesvědčením a názory muže, jenž svými idejemi otvírá cestu myšlenkovému pokroku, a který se nezřekne své pravdy, ani když si uvědomí, že jej čeká strašlivá smrt na hranici, rozvíjí režisér s uměleckou silou a vědomím, zcela čitelným politickým důrazem.